Tohle není vyjížďka, ale tři dny na kole ve výšce kolem 1 400 metrů se základnou v jednom městě. Jádro plánu je Durmitorský okruh, tedy panoramatická silnice P14, která vede z Žabljaku kolem celého masivu Durmitoru a přes sedlo Sedlo ve výšce 1 907 metrů. Je to nejvýše položená zpevněná silnice v Černé Hoře a v jednom dni je to 85,7 kilometru a kolem 2 500 výškových metrů.
Jestli doma nemáte odjezděné stovky kilometrů v kopcích, tenhle okruh si nechte na příští rok a použijte jen první a třetí den. Pro trénovaného jezdce je to naopak jedna z nejhezčích horských silnic v Evropě, po které skoro nic nejede. Obecný přehled možností máme v článku cyklistika a MTB v Černé Hoře, pobřežní variantu v itineráři pět dní na kole z Boky Kotorské na Lovćen.
Tady je potřeba být konkrétní, protože slovo „panoramatická" zní hezky a realita je tvrdší. Povrch je souvisle zpevněný, ale plný výtluků, v několika úsecích se vejde jen jedno vozidlo a cestou projedete několika neosvětlenými a prašnými tunely. Stoupání jsou prudká a na vnějších zatáčkách místy nejsou svodidla.
Pro cyklistu z toho plynou čtyři věci. Světla vpředu i vzadu nejsou doplněk, ale podmínka vjezdu do tunelů. Pláště volte širší, ne pětadvacítky. Ve stoupání se vyhýbáte výtlukům a to chce stálou pozornost. A hlavně, mezi Plužinami a Žabljakem není na okruhu čerpací stanice, což pro vás znamená, že tam nejsou ani obchody a tekoucí voda. Dvě plné lahve na den jsou minimum.
Z Žabljaku se na sedlo Sedlo vyjede po 14,4 kilometru. Není to dlouhé, ale stoupáte z 1 437 na 1 907 metrů a poslední třetina je nejprudší. Ze sedla se silnice vysoko nad severní stranou masivu stočí na západ a dalších 26,4 kilometru vede do Trsy, vysokohorské osady ve výšce kolem 1 440 metrů, která je zhruba v polovině okruhu.
Odtud se dá pokračovat dvěma směry a tohle rozhodnutí padne přímo na místě podle toho, jak vám jdou nohy. Doleva sjedete 13,8 kilometru do Plužine v kaňonu Pivy, ale sjezd znamená ztrátu sedmi set výškových metrů, které byste museli znovu vyjet. Doprava pokračujete okruhem přes Nedajno a Malou Crnu Goru zpátky do Žabljaku, což je zbývajících 44 kilometrů a plán, na kterém tenhle itinerář stojí.
| ⛰️ Sedlo Sedlo | 1 907 m n. m., nejvyšší zpevněná silnice v zemi, souřadnice 43.0986 a 19.0507 |
| 📏 Žabljak až Sedlo | 14,4 km, stoupání ze 1 437 na 1 907 m |
| 📏 Sedlo až Trsa | 26,4 km, nejsamotnější úsek celého okruhu |
| 📏 Trsa zpátky přes Nedajno | 44 km, tři osady, žádný obchod |
| 📏 Celý okruh | 85,7 km a kolem 2 500 výškových metrů |
| 🛣️ Odbočka do Plužine | 13,8 km sjezdu z Trsy, dolů na 730 m |
Durmitor je národní park a vstup se platí. Jednodenní vstupenka stojí v sezóně 2026 5 eur na osobu, prodává se na vstupních rampách a u Černého jezera. Pro třídenní pobyt je ale zajímavější něco jiného.
Roční vstupenka do všech pěti národních parků vyšla na rok 2026 na 13,50 eura. Platí pro Durmitor, Biogradskou Goru, Lovćen, Skadarské jezero i Prokletije, koupíte ji na pokladnách parků, v podgorické správě nebo online. Tři jednodenní vstupy vyjdou na 15 eur, roční vstupenka na 13,50, takže u třídenního plánu se roční vyplatí hned a máte ji navíc na zbytek dovolené. Oznámení o její ceně vydala správa parků 26. prosince 2025.
Parkovné u Černého jezera kolem dvou eur platí motoristé, na kole ho neřešíte. Přehled všech pěti parků a co v nich je, máme v článku o národních parcích Černé Hory.
Vlastní kolo je jednoznačně lepší volba, protože v horách poznáte každý centimetr špatně nastaveného sedla. Půjčovny v Žabljaku ale existují a mají horská kola i elektrokola. Ceny se mezi zdroji rozcházejí, za horské kolo se uvádí zhruba 10 až 16 eur na den podle půjčovny a stavu kola, elektrokola jsou výrazně dražší. Snapshot cen pro sezónu 2026 v naší znalostní bázi začíná na 16 eurech za den.
Druhá půjčovna, o které víme jistě, je v Plužinách v parku přírody Piva a má třicet horských kol. To se hodí, pokud chcete okruh sjet jen v jednom směru a přespat dole v kaňonu. Elektrokolo tady mimochodem není zbabělost, ale rozumné řešení, protože 2 500 výškových metrů ve výšce nad 1 400 metrů je jiná disciplína než stejné číslo v Beskydech.
Okruh je průjezdný zhruba od května do října, zbytek roku leží Sedlo pod sněhem a neprojede se ani autem. Objížďka přes Šavnik a Nikšić přidá skoro dvě hodiny, takže v zimě je tenhle plán mimo hru. O lyžařské podobě Žabljaku píšeme v článku lyžování v Černé Hoře.
Nejlepší termíny jsou druhá polovina června a první polovina září. V červenci a srpnu je na plošině horko i ve čtrnácti stech metrech, ale ráno bývá pod deseti stupni, takže vrstvy jsou povinné. Odpolední bouřky přicházejí rychle a na otevřené plošině se před nimi není kam schovat, proto se vyjíždí po rozednění a ne v deset. Volbu měsíce obecně řeší článek kdy jet do Černé Hory.
Z Podgorice je to do Žabljaku zhruba dvě a půl hodiny autem a na trase leží jediné mýto v zemi, tunel dálnice A1 v úseku Smokovac až Mateševo za 3,50 eura za osobní auto. Podrobněji o cestě píšeme v článku časy jízdy a vzdálenosti a autem z Česka do Černé Hory.
Bez auta to jde do Žabljaku autobusem, ale s koly je to komplikace a kapacita zavazadlového prostoru není zaručená. Varianty popisuje text Černá Hora bez auta.
Kdo chce v téhle části země zůstat delší dobu, má na co navázat. Pěší podobu Durmitoru včetně výstupu na Bobotov Kuk vede itinerář čtyřdenní trek Durmitorem, kaňony včetně Nevidia a Tary pokrývá okruh kaňony na čtyři dny a vodní variantu nabízí čtyři dny v Nikšićkém poli a nad Pivou. Rafting na Taře, který se nabízí hned pod mostem, rozebírá článek rafting na Taře.
Parametry silnice P14, výška sedla Sedlo a jeho souřadnice jsou z databáze dangerousroads.org a z OpenStreetMap, vzdálenosti a profil jsme spočítali routováním nad OSM a výškovým modelem k 12. září 2026. Cena roční vstupenky z oznámení správy parků nparkovi.me z 26. prosince 2025, jednodenní vstupné a ceny půjčoven ze snapshotu naší znalostní báze pro sezónu 2026. Uvedená výška Žabljaku se mezi zdroji liší, výškový model dává 1 437 metrů, běžně se město uvádí jako 1 456 metrů vysoko. Ceny a průjezdnost se před novou sezónou mění, u výletu na rok 2027 si je projděte znovu.
Routování nad OpenStreetMap přes všechny čtyři osady dává 85,7 kilometru a kolem 2 500 výškových metrů. Zdroje o samotné silnici P14 uvádějí 76 kilometrů, rozdíl je v tom, že plán zajíždí do vesnic a nejede jen po hlavní trase. Úsek Žabljak až Plužine měří podle zdrojů 49,7 kilometru.
Ano, a je to lepší volba než silniční stroj s úzkými plášti. Povrch je sice souvisle zpevněný, ale plný výtluků, takže širší plášť se vyplatí. Co je naopak nutné, jsou světla vpředu i vzadu, protože na trase jsou neosvětlené tunely, a spolehlivé brzdy na prudké sjezdy.
Prakticky nikde, a to je hlavní riziko celého plánu. Mezi Plužinami a Žabljakem není na okruhu ani čerpací stanice, takže ani obchod. Poslední normální nákup je v Žabljaku, v Trse a Nedajnu počítejte s tím, že nic otevřeného nenajdete. Dvě plné lahve a jídlo na celý den jsou minimum.
U třídenního plánu ano. Jednodenní vstup do Durmitoru stojí v sezóně 2026 pět eur, takže tři dny vyjdou na patnáct. Roční vstupenka do všech pěti národních parků stojí na rok 2026 třináct a půl eura, koupíte ji na pokladnách parků nebo online a platí i na Lovćen a Skadarské jezero.
Dá, a pro méně trénované je to rozumnější varianta. První den Žabljak přes Sedlo a Trsu do Plužine, tedy 54,6 kilometru se sjezdem na 730 metrů, druhý den zpátky nahoru přes Pišče a Trsu. Znamená to ale vyjet sedm set výškových metrů, které jste den předtím sjeli, a stěhovat zavazadla.
Od podzimu do jara, kdy Sedlo leží pod sněhem a neprojede se ani autem. Sjízdno je zhruba od května do října a krajní termíny se každý rok posouvají. Objížďka přes Šavnik a Nikšić přidá skoro dvě hodiny, takže mimo sezónu tenhle plán nemá smysl.