Kam k moři, co stihnout ve vnitrozemí a na co si dát pozor. Píšeme prakticky, bez marketingových frází.



Durmitor, kaňon Tary a Skadarské jezero. Vnitrozemí stojí za dva dny.
Prohlédnout výlety
Černá Hora, černohorsky Crna Gora a mezinárodně Montenegro, je malý stát na jihu Jadranu, který se vejde do jednoho okruhu a přitom nabídne moře, staré benátské přístavy i velehory s kaňony. Pro české cestovatele je to jedna z nejvděčnějších destinací na Balkáně. Vzdálenosti jsou krátké, z pobřeží do hor se dostanete na denní výlet, platí se tu eurem a domluvíte se slovanským jazykem. Tenhle průvodce shrnuje všechno podstatné, co řešíte před cestou, ať míříte k moři, na poznávání, nebo za treky do Durmitoru.
Země leží na Balkáně mezi Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Kosovem a Albánií. Administrativním hlavním městem je Podgorica, historickým a královským sídlem Cetinje, ty dva si nepleťte. Turisticky se Černá Hora dělí na pobřeží se čtyřmi riviérami a vnitrozemí s národními parky. Pobřeží je úzké a hory se zvedají hned za ním, takže i z rušné Budvy vyrazíte ráno k jezeru nebo do kaňonu a večer jste zpátky u moře.
Autem z Česka počítejte s dlouhou cestou přes několik zemí, řádově 1 300 km a víc, obvykle rozloženou do dvou dnů. Trasa vede přes Rakousko a dál Slovinskem a Chorvatskem, nebo přes Maďarsko a Srbsko. Černá Hora není v EU ani Schengenu, takže na hranicích počítejte s kontrolou a v jednotlivých zemích s mýtem a dálničními známkami. Kdo nechce jet autem, přiletí na letiště Podgorica (TGD) nebo Tivat (TIV), blízko je i chorvatský Dubrovnik (DBV). Podrobnosti k trase, trajektům a dokladům najdete v průvodci doprava do Černé Hory.
Boka Kotorská je členitý záliv na severu pobřeží, kterému se často říká nejjižnější fjord Evropy. Geologicky ale o pravý fjord nejde, je to zatopený říční kaňon a celý záliv je na seznamu UNESCO. Srdcem je Kotor, opevněné staré město pod horou Lovćen, odkud vede výstup po hradbách k pevnosti svatého Ivana nad městem. Kousek dál leží barokní Perast se dvěma ostrůvky, umělým Gospa od Škrpjela a přírodním Sveti Đorđe.
V zálivu najdete i Tivat s letištěm a luxusní marínou Porto Montenegro, lázeňské Igalo s léčivým bahnem a Herceg Novi, město schodů a pevností s bujnou subtropickou zelení. Nejstarší osadou zálivu je Risan s dochovanými římskými mozaikami. Přes záliv jezdí trajekt mezi Kamenari a Lepetane, který ušetří objíždění celé Boky autem a v létě zkrátí čas na magistrále. Boka je vděčná i mimo hlavní sezónu, staré město v Kotoru a procházka po nábřeží v Perastu fungují klidně i na jaře nebo na podzim.
Budvanská riviéra je nejživější a nejnavštěvovanější část pobřeží. Budva láká opevněným starým městem, plážemi a nočním životem, kvůli kterému se jí přezdívá černohorská Ibiza. Hned za ní se táhne dlouhá písčito-oblázková pláž v Bečići. Nejfotografovanějším místem riviéry je ostrůvek Sveti Stefan, dnes soukromý resort, který je běžně nepřístupný a fotí se zvenčí. Klidnější a rodinnější jsou Pržno a Petrovac s plážemi Lučice a starými mozaikami v okolí.
Pro rodiny s dětmi je Budvanská riviéra praktická základna. Pláže mají pozvolný vstup, je odsud blízko na většinu výletů po pobřeží i do hor a večer je z čeho vybírat. Počítejte s tím, že v červenci a srpnu bývá plno a parkování v centru Budvy je omezené, takže se vyplatí bydlet kousek za centrem a do města dojít pěšky nebo autobusem.
Barská riviéra je autentičtější a méně turistická. Ve městě Bar je hlavní přístav s trajektem do italského Bari, nad ním rozsáhlé ruiny Stari Bar a proslulá Stará oliva, jeden z nejstarších stromů Evropy. Rodinné pláže najdete v Sutomore, poblíž Čanje leží Královnina pláž dostupná hlavně po moři.
Nejjižnější Ulcinjská riviéra u albánských hranic má orientální atmosféru. Ulcinj je staré město s pirátskou minulostí, jižně od něj se táhne Velika plaža, zhruba 12 km písku s mělkou vodou a rájem pro kitesurfing. U ústí řeky Bojany leží říční ostrov Ada Bojana s rybími restauracemi na kůlech.
Vnitrozemí je úplně jiný svět než pobřeží. Durmitor je horský masiv a národní park kolem městečka Žabljak, na seznamu UNESCO, s ledovcovým Černým jezerem a nejvyšším vrcholem Bobotov Kuk ve výšce 2 523 m. Vedle něj se zařezává kaňon řeky Tary, jeden z nejhlubších na světě, přes který vede most Đurđevića Tara a kde se v sezóně jezdí rafting.
Nad Kotorem se tyčí národní park Lovćen s mauzoleem vladyky Petra II. Petroviće-Njegoše na vrcholu, k němuž vede dramatická serpentinová silnice. Na jihu leží Skadarské jezero (Skadarsko jezero), největší jezero Balkánu a ptačí ráj s vinařskou oblastí Crmnica. Za návštěvu stojí i národní park Biogradska Gora s pralesem a ledovcovým jezerem poblíž Kolašinu a staré královské město Cetinje s klášterem a muzei. Přehled tras a cílů najdete v sekci výlety a místa.
Pobřeží má středomořské klima. Léto v červenci a srpnu je horké a suché, je to vrchol sezóny a nejvíc lidí. Koupací sezóna trvá zhruba od června do září, někdy až do října, moře bývá nejteplejší v srpnu. Příjemnější na teplo i ceny je vedlejší sezóna, tedy květen, červen a září, která se hodí na poznávání a túry. Hory kolem Durmitoru jsou o poznání chladnější a v zimě tam leží sníh, takže i v létě si do vyšších poloh přibalte vrstvu navíc.
Nejvíc ubytování a nejživější atmosféru najdete na Budvanské riviéře, klidnější rodinná místa spíš v Boce Kotorské a na jižních riviérách. Ceny stoupají s hlavní sezónou, mimo červenec a srpen se ubytování i útrata za jídlo znatelně zlevní. Za ubytování se platí turistická (pobytová) taxa, jejíž výše se liší podle obce a sezóny. Kuchyně stojí na Jadranu na rybách a mořských plodech, na Balkáně na grilovaném mase, tedy čevapi a pljeskavica, a k tomu domácí víno, třeba červený Vranac. Tipy na hotely, apartmány a penziony sbíráme v sekci ubytování v Černé Hoře. U konkrétních cen vždy uvádíme sezónu a odkaz na oficiální zdroj, protože se meziročně mění.
Jsme nezávislý český průvodce Černou Horou, který píše prakticky a narovinu, bez katalogové vaty. U proměnlivých věcí, jako je vstupné do národních parků, ceny a jízdní řády trajektů nebo turistická taxa, uvádíme konkrétní čísla za poslední známou sezónu, označíme sezónu a doplníme odkaz na oficiální zdroj, ať se máte o co opřít. Provedeme vás od Boky Kotorské přes Budvanskou riviéru až po výlety do hor, abyste si dovolenou u Jadranu naplánovali podle sebe.
K moři a na koupání zhruba od června do září, s nejteplejším mořem v srpnu. Na poznávání, túry a nižší ceny je příjemnější vedlejší sezóna, tedy květen, červen a září. Hory kolem Durmitoru jsou vysoko, v zimě tam leží sníh, takže pobřeží a vnitrozemí plánujte jako dva různé světy.
Autem je to dlouhá cesta přes několik zemí, řádově 1 300 km a víc, obvykle na dva dny, přes Rakousko a Chorvatsko, nebo přes Maďarsko a Srbsko. Letecky se létá na Podgoricu (TGD) a Tivat (TIV), blízko je i chorvatský Dubrovnik (DBV). Z Itálie sem vede trajekt z Bari do Baru. Počítejte s hranicemi, Černá Hora není v Schengenu.
Platí se eurem, přestože Černá Hora není členem EU ani eurozóny, euro přijala jednostranně. Pro turistiku vízum nepotřebujete, na hranicích se ale kontrolují doklady, takže si platnost cestovního pasu a podmínky vstupu ověřte na aktuálních stránkách ministerstva zahraničí, protože se mění.
Za dlouhý víkend stihnete jeden kout pobřeží a jeden výlet do vnitrozemí. Osvědčí se základna v Boce Kotorské nebo v Budvě, k tomu den v Kotoru a Perastu a jeden výlet do hor, třeba k Lovćenu, na Skadarské jezero nebo do kaňonu Tary. Kdo má víc času, přidá jižní pláže u Ulcinje.