Nikšić (Никшић)

Co je Nikšić a proč se tu zastavit

Nikšić je po Podgorici druhé největší město Černé Hory. Při sčítání v roce 2023 tu žilo 32 046 lidí, v celé opčině 65 705, a opčina je rozlohou největší v zemi. Leží v 640 m n. m. uprostřed Nikšićkého pole, ploché krasové kotliny mezi horami.

Řekněme si to rovnou. Nikšić není letovisko a nikdo sem nejezdí na dovolenou. Je to pracovní město s ocelárnou, pivovarem a širokými ulicemi, kde se ceny drží nízko a lidé vás neberou jako turistu, protože turisté sem prostě nechodí. Přesně v tom je jeho smysl. Stojí na křižovatce cest mezi pobřežím a severem, takže tudy stejně pojedete, a pár hodin tu strávíte líp než na benzince u silnice.

Historie města je starší než jeho vzhled. Na tomhle místě stálo římské sídlo Anderba, po roce 459 ostrogótská pevnost Anagastum, ze které Slované udělali Onogošt. Dnešní jméno má město zhruba od poloviny 15. století podle kmene Nikšićů.

Jak se sem dostanete

Autem z Podgorice je to 56 km po silnici E762 a zabere to zhruba 40 minut. Autobusy z podgorického nádraží jezdí přibližně každou hodinu, jízdenka stojí kolem 4 € a cesta trvá asi hodinu. Podrobněji rozebírá spoje text o cestování bez auta.

Od pobřeží je Nikšić přirozená zastávka na cestě na sever. Do Žabljaku pod Durmitorem počítejte zhruba dvě hodiny přes Šavnik, do Plužine a ke kaňonu Pivy hodinu a půl až dvě hodiny.

Pevnost Bedem a co z Onogoštu zbylo

Nad městem stojí zbytky středověké pevnosti, které se místně říká Bedem, historicky Onogošt. Doložená je nejpozději od 12. století a je to nejstarší věc, kterou v Nikšići uvidíte.

Buďte ale připravení na to, co tam najdete. Vstup je zdarma, výstup nahoru trvá zhruba 20 minut, cesty jsou hrubé a nejsou tu žádné informační panely. Kdo čeká upravený hradní areál s pokladnou a průvodcem, bude zklamaný. Kdo přijde kvůli rozhledu po Nikšićkém poli a kusu zdi, na kterou si může sáhnout, odejde spokojený. Obujte si něco pevnějšího než žabky.

Město, které si nechal postavit král Nikola

Dnešní podoba centra pochází z konce 19. století, kdy kníže a pozdější král Nikola I. Petrović nechal Nikšić přestavět. Ze stejné doby jsou i tři věci, které stojí za zastávku.

• Saborni hram Svetog Vasilija Ostroškog. Chrám z roku 1900, projekt ruského architekta Michaila Michajloviče Preobraženského, základní kámen položený v roce 1894. Je 34 m vysoký, vidíte ho z celého města a je to památník padlým z válek let 1875 až 1880.
• Carev most přes Zetu. Projekt navrhl na příkaz knížete Nikoly architekt Josip Slade. Most měří 269 m, uprostřed je přes 13 m vysoký a stojí na 18 obloucích. Dokončen byl na konci 19. století, prameny uvádějí rok 1894 i 1896.
• Palác krále Nikoly, ve kterém dnes sídlí městské muzeum věnované dějinám Nikšiće. Otevírací dobu si ověřte na místě nebo v turistické informační kanceláři, u menších muzeí ve vnitrozemí se v mezisezóně mění.

Pivo se tu vaří od roku 1896

Nikšić je pro Černohorce především pivo, a je to doložený nárok. Pivovarnictví v zemi začalo právě tady v roce 1896, kdy Vuko Krivokapić postavil pivovar Onogošt s podporou knížete Nikoly. Dnešní Pivara Trebjesa je o něco mladší, založili ji podnikatelé z Nikšiće v roce 1908 a první pivo z ní vyteklo v roce 1911. Války provoz přerušily, obnovil se v roce 1931.

Pivovar dnes patří koncernu Molson Coors, vyrábí zhruba 53 milionů litrů ročně, zaměstnává kolem 230 lidí a pokrývá víc než 90 % černohorského trhu. Značka se jmenuje Nikšićko pivo, k tomu Nik Gold, Nik Cool a tmavé Nikšićko tamno. Pod stejnou střechou se stáčí i Beck's, Jelen a Staropramen.

Prakticky to znamená, že „Nikšićko" objednané kdekoli v zemi je pivo odsud. Co k němu patří na talíř, rozebírá text o černohorské kuchyni.

Krupac a Slano, koupání ve vnitrozemí

Kolem města leží tři umělá jezera, Krupac, Slano a Vrtac. Vznikla kvůli hydroelektrárně Perućica, Krupac konkrétně v roce 1950, a jsou propojená kanály.

Krupac je to, kam se jezdí koupat. Od centra je to zhruba šest kilometrů, břeh je upravený a v létě se voda ohřeje asi na 28 °C, tedy víc než moře. Je to jedna z nejčistších nádrží v zemi. V červenci a v srpnu sem míří celé město, takže klid tu nečekejte, zato je to nejlevnější koupání v Černé Hoře.

Slano je větší, prázdnější a členitější, s ostrůvky a poloostrovy. Chodí se sem spíš na ryby a na procházku než na pláž. Když sháníte moře a ne nádrž, budete muset zpátky na pobřeží, jak popisujeme u černohorských pláží.

Kopec Trebjesa nad městem

Trebjesa je zalesněný kopec nad Nikšićem s parkem, cestami a vyhlídkami. Z centra tam vyjdete zhruba za 30 minut pěšky a v teplých měsících je to nejlepší místo, kde ve městě strávit podvečer. Dal jméno i pivovaru.

Není to výkon ani atrakce, je to obyčejný městský kopec. Ale po dni stráveném v autě mezi kaňony je půlhodina do kopce a rozhled po Nikšićkém poli přesně to, co potřebujete.

Co se odsud dá objet za den

Hlavní hodnota Nikšiće je v poloze. Odtud je blíž k severním horám než z pobřeží, a ubytování stojí zlomek toho, co v Kotoru nebo Budvě.

• Klášter Ostrog, zhruba 40 minut autem. Nejnavštěvovanější poutní místo země, zabudované do kolmé skály.
• Kaňon Nevidio, poslední prozkoumaný kaňon Černé Hory. Průchod je jen s průvodcem a jen v létě, když je nízká voda.
• Pivské jezero a klášter Piva, cestou na Plužine tunely vytesanými do stěny.
• Kaňon Mrtvice se slavným kamenným mostem, odbočka směrem na Šavnik.
• Ski centrum Vučje, 20 km od města. Malé středisko, o kterém píšeme u lyžování v Černé Hoře.

Přehled toho, co všechno v zemi spadá pod ochranu, najdete u národních parků.

Kdy sem jet a kolik to stojí

Nikšić leží ve vnitrozemí, takže má ostřejší podnebí než pobřeží. Průměrná lednová teplota je 1,7 °C, červencová 20,4 °C. V zimě tu bývá sníh, v létě je příjemněji než dole u moře.

Na koupání v Krupci je sezóna od května do září. Jako přestupní stanici na cestě do hor město funguje celoročně, jen v zimě počítejte s tím, že silnice přes Šavnik na Žabljak umí být zavátá a jede se pak delší cestou.

Útrata je hlavní důvod, proč tu přespat. Hlavní jídlo v restauraci vyjde zhruba na 7 až 10 €, tedy zlomek pobřežních cen. Srovnání napříč zemí máme u cen a útraty.

Odkud informace pocházejí

Počty obyvatel, nadmořská výška a historie města jsou z Wikipedie a ze sčítání 2023, historie pivovaru z Wikipedie a stránek Pivary Trebjesa, údaje o chrámu a Carevu mostě z místních zdrojů Onogošt a eKapija, vznik a teplota Krupackého jezera ze srbské Wikipedie a nikšićkých médií, vzdálenosti a ceny z cestovních průvodců po Černé Hoře. Ověřeno 23. srpna 2026. Ceny a jízdní řády se před každou sezónou aktualizují, takže si je před cestou projděte znovu.