Pět dní na kole vás z Boky Kotorské vyveze na Lovćen a vrátí k moři

Okruh je postavený kolem jednoho zákazu a jednoho výtahu zdarma

Černá Hora se na kole projede jinak než autem a rozhodují o tom dvě věci, které v mapě nevidíte. Tou první je tunel Sozina. Měří 4 189 metrů, je to nejdelší silniční tunel v zemi, spojuje Virpazar s Barem a na kole se jím jet nesmí. Navigace vám přesto z Virpazaru do Baru nabídne pohodlných čtyřiadvacet kilometrů právě tudy. Kdo se tím řídí, skončí v troubě bez krajnice, kde ho nikdo nečeká. Náš okruh se proto u Virpazaru otáčí na západ a k moři se vrací přes nízký hřeben k Petrovaci.

Tou druhou věcí je trajekt mezi Lepetane a Kamenari. Přeplavba trvá kolem deseti minut, v letním režimu, tedy zhruba od 4. května do 14. října, lodě jezdí po patnácti až dvaceti minutách nepřetržitě ve dne i v noci, a pěší přejezd je zdarma. Jízdné za kolo oficiální ceník nevypisuje vůbec a průvodci se shodují, že cyklisté platí stejně jako pěší, tedy nic. Drobné si přesto připravte, u pokladny se to řeší na místě. Auto stálo v sezóně 2026 pět eur a motorka dvě a půl. Podrobnosti o všech přeplavbách máme v textu o trajektech a přístavech v Černé Hoře.

Zbytek trasy je obyčejná zpevněná silnice. Terénní kolo nepotřebujete, ale převodovku ano, druhý den vystoupáte z hladiny moře nad patnáct set metrů.

Kolik se toho za pět dní najezdí

Trasu jsme protrasovali nad OpenStreetMap a převýšení spočítali z evropského výškového modelu. Čísla proto sedí na skutečnou silnici, ne na vzdušnou čáru.

Nejdelší etapa je hned ta první, nejtěžší jednoznačně druhá. Kdo si netroufá na osmnáct set metrů stoupání v jednom dni, rozdělí druhou etapu noclehem v Njeguších a z pětidenního okruhu se stane šestidenní.

Na serpentinách nad Kotorem platí od května do října časová jednosměrka

Stará silnice P1 z Kotoru na Njeguši je slavných pětadvacet vlásenek a je to nejhezčí kus celé trasy. Od 25. května do 15. října na ní ale platí zvláštní režim, který si musíte pohlídat. Sjezd dolů je uzavřený denně od 8:00 do 15:00, výjezd nahoru od 14:00 do 19:00. Velké autobusy mají navíc od 15. června do 15. září zákaz jízdy směrem na Kotor.

Pro kolo z toho plyne jednoduché pravidlo. Vyrážejte nahoru brzy ráno. Dopoledne proti vám po úzké silnici nesjíždí žádné auto, protože nesmí, a to je na osmi kilometrech vlásenek k nezaplacení. Kdo se rozhoupe až po druhé odpoledne, má situaci přesně opačnou. Režim se může sezónu od sezóny měnit, takže si ho v Kotoru ověřte, ale zatím platí několik let v řadě.

Vodu si naberte dole. Na serpentinách není nic až do Njegušů, kde vás naopak čeká pršut a ovčí sýr, na které je vesnice v celé zemi proslulá. Víc o ní píšeme v profilu Njegušů.

Vstupné a poplatky, se kterými počítejte

Poplatků je na okruhu málo, ale nejsou nulové. Ceny platí pro sezónu 2026 a před novou sezónou se aktualizují.

Děti do dvanácti let mají v Národním muzeu vstup zdarma, do národního parku se ale platí vždy. Rodný dům v Njeguších neplaťte podruhé, je součástí lístku na mauzoleum. Celý areál rozebíráme podrobně v profilu národního parku Lovćen a města Cetinje.

Kolo si půjčíte na místě, do vlaku ho vezmete za čtyři eura

Vlastní kolo vozit nemusíte. V sezóně 2026 stálo půjčení horského kola od 16 € za den, trekového kolem 25 € a elektrokola zhruba 45 €. Půjčovny jsou v Kotoru, v Budvě i v Tivatu, kde okruh začíná a končí, takže se kolo vrací tam, kde jste ho vzali.

Únikovou cestu z okruhu tvoří železnice. Kolo ve vlaku uvnitř země stojí 4 € a jízdenka se kupuje jen na nádraží, ne u průvodčího. Z Virpazaru se tak dá jedním spojem přeskočit celý zapovězený tunel a vystoupit v Sutomore nebo v Baru, což je oficiální doporučení pro cyklisty na této trase. Trať samotnou popisujeme v článku o tom, jak se jezdí vlakem po Černé Hoře.

Vyhrazené cyklopruhy v zemi prakticky neexistují a evropská trasa EuroVelo 8, která Černou Horou vede přes Herceg Novi, Tivat, Cetinje a Virpazar, je zatím z velké části rozpracovaná. Část jejích úseků kopíruje rušné silnice, takže se na její značení nespoléhejte a řiďte se vlastní trasou. Obecný přehled cyklistiky v zemi máme v článku o cyklistice a MTB v Černé Hoře.

Kde okruh bolí a co se s tím dá dělat

• Magistrála v červenci a srpnu. Pobřežní silnice mezi Petrovacem a Budvou je v sezóně přeplněná, horká a v tunelech bez krajnice. Pátou etapu proto jeďte ráno, nejlépe do desíti. Mimo červenec a srpen je to úplně jiná silnice.
• Sjezd z Lovćenu do Cetinje. Po osmnácti stech metrech stoupání svádí pustit to dolů, jenže povrch je místy popraskaný a v zatáčkách bývá štěrk. Brzdy zkontrolujte ráno, ne nahoře.
• Stará silnice přes Sutorman. Vede z Virpazaru na sedlo v 805 metrech a nabízí se jako alternativa k tunelu, ale od roku 2015 je kvůli sesuvu nad vesnicí Limljani uzavřená pro motorovou dopravu a jezdí se nižší objízdnou asfaltkou. Průjezdnost pro kolo se rok od roku liší, takže se na ni neupínejte a ověřte si ji až ve Virpazaru.
• Voda a stín. Mezi Cetinjem a Virpazarem i na hřebeni k Petrovaci je zásobování řídké. Dvě lahve jsou minimum, v srpnu tři.

Odkud čísla pocházejí

Vzdálenosti jsou spočítané nad OpenStreetMap cyklistickým profilem, převýšení z evropského výškového modelu EU-DEM. Vstupné vychází z oficiálních ceníků správy národních parků a Národního muzea Černé Hory pro sezónu 2026, tarify trajektu z ceníku provozovatele a z černohorských médií, režim serpentin z dopravního opatření platného od 25. května do 15. října. Délka tunelu Sozina a zákaz vjezdu kol vychází z údajů správce Monteput a z cyklistických zdrojů. Ceny se před novou sezónou mění, tak si je před cestou ověřte znovu.