Žabljak (Жабљак)

Co je Žabljak a proč sem jet

Žabljak leží ve výšce 1 456 m n. m. a je nejvýše položené město na Balkáně. Žije tu zhruba 1 700 lidí, v celé opčině pak necelé čtyři tisíce. Když sem přijedete od moře, bude to působit jako jiná země. Žádné palmy, žádné promenády, místo toho dřevěné domy s vysokými střechami, jehličnany a hory kolem dokola.

Buďte předem smíření s jednou věcí. Samotné město není hezké a nemá co nabídnout. Je to funkční horské středisko s ubytováním, obchody, benzinkou a pár restauracemi. Nikdo sem nejezdí kvůli Žabljaku, ale kvůli tomu, že je to jediné rozumné místo, kde se dá v Durmitoru přespat a odkud se dají všechny zdejší cíle obsloužit autem do půl hodiny. V tomhle je Žabljak nenahraditelný a právě tak k němu přistupujte.

Durmitor je od roku 1980 na seznamu UNESCO a je to nejvýraznější horský masiv země. Najdete tu osmnáct ledovcových jezer, kterým se místně říká horské oči, a nejvyšší vrchol Bobotov Kuk (2 523 m). Kdo chce jen jeden den v horách a pak zpět k moři, ať sem nejezdí, cesta je dlouhá. Kdo si vyhradí dvě až tři noci, uvidí úplně jinou Černou Horu, než jakou ukazují katalogy.

Jak se do Žabljaku dostanete

Autem z Podgorice je to zhruba 125 km a počítejte se dvěma a půl hodinami. Trasa vede přes Danilovgrad a Nikšić a poslední úsek stoupá serpentinami do hor, takže průměrná rychlost je nižší, než by mapa napovídala. Druhá varianta vede od severu přes Mojkovac a most Đurđevića Tara, je dramatičtější a hodí se, když přijíždíte z Kolašinu nebo ze Srbska.

Autobusem se sem dostanete taky. Z Podgorice jezdí spoje přes Danilovgrad a Nikšić, první ráno kolem 5.45, poslední odpoledne kolem 17.05, jízdní doba je podle řádu zhruba 2 hodiny a 35 minut. Dopravci jsou místní firmy, jízdenku koupíte na autobusovém nádraží nebo online. Bez auta se ale v samotném Durmitoru pohybujete špatně, na Černé jezero dojdete pěšky, na most Đurđevića Tara a na Durmitor Ring už ne.

Od moře je to daleko. Z Budvy počítejte se třemi a půl až čtyřmi hodinami, z Kotoru podobně. Žabljak se z pobřeží nedá stihnout na jednodenní výlet, respektive dá, ale strávíte sedm hodin v autě a v horách budete dvě. Plánujte aspoň jeden nocleh. Kompletní přehled tras je v textu o dopravě v Černé Hoře.

Černé jezero, hlavní cíl

Černé jezero (Crno jezero) leží 3 km západně od Žabljaku a je to nejnavštěvovanější místo celého parku. Dojdete k němu pěšky po silnici za necelou hodinu, autem za pět minut. Tvoří ho vlastně dvě jezera spojená úžinou, která v pozdním létě někdy vyschne a jezera se rozdělí.

Okruh kolem jezera měří 3,6 km a projdete ho zhruba za hodinu. Cesta je rovná, udržovaná a zvládne ji každý včetně dětí a kočárku na části trasy. Je to nejlepší možná první procházka po příjezdu, protože se na ní zorientujete a uvidíte, jak vypadá stěna Meded a Savin Kuk nad vodou. Od jezera zároveň startuje většina náročnějších tras dál do hor.

Ceny podle oficiální správy parků (nparkovi.me). Vstup do národního parku stojí 5 € na osobu a den a je v něm zahrnutá i návštěva návštěvnického centra a naučných stezek. Samostatná vstupenka jen do návštěvnického centra vyjde na 1 €. Půjčení loďky na jezeře stojí 10 € za hodinu, s vlastní loďkou zaplatíte 5 € za hodinu a denní rybářská povolenka přijde na 20 €. Parkování je zpoplatněné podle typu vozidla, od 0,50 € za hodinu u motorky po 5 € za hodinu u autobusu. Celoroční společná vstupenka do všech černohorských národních parků vycházela v sezóně 2025 zhruba na 13,50 €. Ceny aktualizujeme před novou sezónou, aktuální sazby najdete na oficiálním webu správy parků.

Co se dá ze Žabljaku podniknout

Tohle je ten skutečný důvod, proč tu spíte. Všechno níž je odsud dosažitelné.

• Most Đurđevića Tara leží zhruba 24 km severovýchodně, autem je to 25 až 30 minut po horské silnici. Betonový oblouk nad kaňonem Tary je druhý nejhlubší kaňon světa a nejčastěji fotografované místo severu.
• Rafting na Taře se startuje níž v kaňonu, nejčastěji ze Šćepan Polje. Ze Žabljaku je to na místo startu delší přesun, takže si na rafting vyhraďte celý den.
• Durmitor Ring je okruh 76 km zpevněné silnice, který začíná i končí v Žabljaku a vede přes vesnice Mala Crna Gora, Trsa a Pišče. Nejvyšší bod je sedlo Sedlo v 1 907 m, nejvýše položený silniční průsmyk v zemi. Sjízdný bývá zhruba od konce května do října, v zimě ho zavře sníh.
• Výstup na Bobotov Kuk je celodenní podnik pro zdatné, ne procházka. Podrobněji ho řeší text o pěší turistice a trecích.
• Kaňon Nevidio a canyoning jsou dál na jihozápad u Šavniku, ale ze Žabljaku se dají zvládnout jako celodenní výlet s agenturou.

Žabljak v zimě

Na svazích Durmitoru leží sníh zhruba 120 dní v roce, takže tu funguje zimní sezóna. Hlavní středisko je Savin Kuk kousek nad městem, které má 4,6 km sjezdovek, dvě dvousedačkové lanovky, tři vleky, z toho jeden osvětlený pro večerní lyžování, a dětský vlek. Parkování v areálu je zdarma.

Ceny skipasu za sezónu 2024/25 byly 16 € za celodenní pro dospělého a 10 € pro dítě, půldenní vyšel na 10 €, respektive 6 €. Nabízejí se i vícedenní a sezónní varianty. Ceny pro sezónu 2025/26 se před zimou aktualizují, ověřte je u střediska. Ve srovnání s Alpami je to levné, ale počítejte s tím, že rozsah je malý a technické zázemí starší. Širší srovnání je v textu o lyžování v Černé Hoře.

V zimě sem jezděte jen s autem na zimních pneumatikách a sledujte předpověď. Silnice z Nikšiće se při vydatném sněžení zavírá a řetězy tu nejsou dekorace.

Kdy do Žabljaku vyrazit

Hlavní sezóna je od konce června do poloviny září. Tehdy jsou průchozí vysoké trasy, otevřený je Durmitor Ring a funguje ubytování i restaurace. Teploty jsou příjemné, přes den obvykle mezi patnácti a pětadvaceti stupni, což je oproti čtyřiceti stupňům v Podgorici úleva.

Konec května a červen jsou krásné pro fotky, protože je ještě sníh ve žlabech a louky kvetou, ale vysoké trasy nemusí být schůdné a sedlo Sedlo bývá zavřené. Říjen je barevný a prázdný, jenže část ubytování zavírá a počasí se láme. Od listopadu do dubna je Žabljak zimní destinace a bez sněhových zkušeností sem nejezděte.

Jedna věc, kterou lidé od moře podceňují nejvíc. V horách je i v srpnu v noci pod deset stupňů, takže si přibalte mikinu a dlouhé kalhoty. Plavky nechte v kufru, koupat se dá leda otužilecky.

Kde přespat a co počítat

Ubytování je v Žabljaku a v okolí dost, od penzionů a apartmánů po dřevěné chatky v okolí Černého jezera. Sezóna je krátká a intenzivní, takže v červenci a srpnu rezervujte dopředu, zvlášť víkendy. Ceny jsou výrazně nižší než na pobřeží.

Restaurací je málo a zavírají dřív, než čekáte, počítejte s tím, že po deváté večer už teplé jídlo neseženete. Kuchyně je tu horská a masitá, jehněčí, kajmak, hovězí a domácí sýry. Vegetariáni si vystačí, ale výběr je omezený. Bankomat ve městě je, přesto sem jeďte s hotovostí, u parkovišť a menších ubytovatelů se karta často nepoužije.

Vodu z kohoutku tu pít můžete. Palivo natankujte v Nikšići nebo v Žabljaku, mezi nimi je úsek, kde benzinku dlouho neuvidíte.

Na co si dát pozor

Počasí se v Durmitoru mění během hodiny. Bouřky přicházejí odpoledne, takže výstupy plánujte na ráno a k jedné hodině buďte pod hranicí lesa. Mlha na hřebenech je běžná a značení není všude spolehlivé, na delší túry si stáhněte offline mapu.

Stanování mimo kempy je v národním parku zakázané, stejně jako rozdělávání ohně mimo vyhrazená ohniště. Kempů je v okolí několik a jsou levné.

Silnice jsou úzké. Na Durmitor Ringu se dvě auta místy nevyhnou bez couvání a svodidla chybí. Jeďte pomalu, troubte v zatáčkách a nepouštějte se tam za mokra s obytným vozem. Přehled dalších horských cílů najdete ve výpisu výletů po Černé Hoře a v textu o národních parcích.