Klíště je v Černé Hoře větší riziko než poskok i medvěd

Když se před cestou do Černé Hory ptáte na zvířata, skoro vždycky padne otázka na medvědy a na hady. Je to pochopitelné a je to obrácené pořadí. Medvěd v zemi žije, zmije taky, ale dovolenou vám s největší pravděpodobností zkomplikuje něco, co má osm nohou a měří dva milimetry. Tenhle text jde po tom, co je reálné, a hlavně po tom, co s tím na místě dělat.

Pořadí rizik je jiné, než se před cestou čeká

Užitečné je rozdělit si to podle dvou věcí. Jak pravděpodobné je, že na to narazíte, a jak zlé to je, když na to narazíte.

Z toho plyne i rozdělení pozornosti. Na klíšťata se vyplatí mít rutinu, protože je budete potřebovat opakovaně. Na zmiji a na medvěda stačí vědět, co se v tu chvíli dělá a co se naopak dělat nesmí.

Klíšťová encefalitida je u Černé Hory vedená jako riziko, ale dat je málo

Tohle je potřeba podat přesně, protože se zdroje liší. Britské ministerstvo zahraničí ve své zdravotní informaci k Černé Hoře klíšťovou encefalitidu uvádí mezi riziky, která v zemi jsou. Norský institut veřejného zdraví je naopak opatrnější a píše, že o výskytu u lidí je v Černé Hoře málo dat a nestačí to na rozhodnutí, jestli se očkování doporučuje, nebo ne. Obojí platí zároveň a dohromady to říká, že riziko existuje, jen není změřené. Sezóna jde od začátku jara do konce podzimu a klíšťata jsou nejvíc na okraji lesa, ve vysoké trávě a v podrostu, tedy i na nízkých stezkách nad pobřežím.

Praktický závěr je nudný, ale platí. Když jedete do hor na Durmitor, na Biogradskou Goru nebo do Prokletijí a chystáte se tam chodit po stezkách, zeptejte se před odjezdem svého lékaře na očkování proti klíšťové encefalitidě. Rozhodnutí je jeho. Proti borelióze očkování neexistuje, u té funguje jen prevence a včasné vytažení klíštěte.

⚠️ A jedna věc, která lidi překvapí. Klíšťová encefalitida se nepřenáší jen přes přisáté klíště, ale i nepasterizovanými mléčnými výrobky. V Černé Hoře se přitom domácí sýr prodává u cesty, na trzích a v katunech úplně běžně. Není to důvod se mu vyhýbat, ale je to důvod vědět, že ta cesta existuje, zvlášť u dětí.

Klíště vytáhněte hned a na místo si poznamenejte datum

Klíště vytáhněte co nejdřív, protože pravděpodobnost přenosu roste s dobou přisátí. Použijte pinzetu nebo háček, chytněte ho co nejblíž u kůže a vytáhněte plynulým tahem. Žádný olej, žádné masti, žádné otáčení doleva ani doprava.

Pak si zapište datum a místo na těle. Zní to zbytečně, ale když se za deset dní objeví kolem vpichu rozšiřující se červený kruh nebo přijde horečka a bolesti hlavy, lékař se na to zeptá jako na první věc a vy to po čtrnácti dnech cestování nebudete vědět. Vyfoťte si to telefonem, je to nejrychlejší způsob. Prohlídka se dělá každý večer celá, včetně podkolení, rozkroku, pasu a hlavy, u dětí hlavně za ušima a ve vlasech. Lékaře a pohotovost na místě řeší samostatný text o zdraví na dovolené.

Poskok se pozná po růžku na čenichu a leží na vyhřátém kameni

Jedovatý had, o kterém se v Černé Hoře mluví, je poskok, latinsky Vipera ammodytes, česky zmije růžkatá. Je to nejjedovatější evropská zmije a na Balkáně je zároveň nejrozšířenější, co se týká počtu i území.

Poznávací znaky jsou dva. Malý měkký růžek na konci čenichu, podle kterého má jméno, a klikatý nebo kosočtvercový vzor po hřbetě. Obvykle měří 50 až 70 cm, výjimečně přes metr, a jedové zuby má až 13 mm, což je na evropského hada hodně. Proti zmiji obecné má taky větší zásobu jedu.

Kde ho čekat. Navzdory latinskému názvu, který odkazuje k písku, žije v kamenitém a vyhřátém terénu, na skalách, na suchých svazích, na okrajích lesa a ve vinicích. Tedy přesně v tom, čím Černá Hora je. Nejvíc se s ním potkáte na krasu nad Bokou, na Orjenu, na Rumiji nebo na kamenitých stezkách nad pobřežím.

Dobrá zpráva je, že obvykle neútočí. Když ho vyplašíte, nejčastěji zasyčí nebo zmizí a kousne jen tehdy, když ho k tomu dotlačíte, typicky šlápnutím nebo rukou do skuliny. Podceňovat se nemají jen samci na jaře. Proto se na kamenitých stezkách nesahá naslepo do štěrbin a nesedá se bez pohledu na nahřáté ploché kameny.

Při uštknutí se nezvedá končetina ani neutahuje nad ranou

Černohorská záchranná služba má k uštknutí zveřejněný postup a stojí za to si ho pamatovat, protože polovina z něj je o tom, co nedělat.

Co se dělá. Postiženého položit a udržet v klidu, na ránu dát tlakovou imobilizaci, tedy obvaz, který končetinu zpevní a mírně stlačí, a hned volat 112 a řídit se instrukcemi dispečera. Průběžně se kontroluje dýchání, puls a vědomí.

Co se nedělá. Uštknutá končetina se nezvedá, protože zvednutím se zrychlí odtok krve k životně důležitým orgánům. Neutahuje se škrtidlo, které by zastavilo krevní tok, a obvaz se nechá tam, kde je. K tomu platí obecná pravidla, tedy žádné vysávání rány, žádné nařezávání a žádný alkohol. Smrtelné případy v regionu jsou vzácné, ale existují, takže se nic nevyčkává na místě. Jede se rovnou, ne až to zduří.

Většina hadů, které na stezce uvidíte, nemá jediný jedový zub

Hadů je v zemi víc druhů a jedovatá je z nich jen menšina. Běžně narazíte na nejedovaté štíhlovky a užovky, které jsou rychlé, dlouhé a člověku se vyhnou samy. Když vám přes cestu přeletí dva metry hada a zmizí v kamení, byla to s největší pravděpodobností nejedovatá štíhlovka, ne poskok. Poskok je kratší, zavalitější a nikam nespěchá. Na hada proto nesahejte vůbec, ať vypadá jakkoli, a zároveň ho nezabíjejte. Určování druhu podle fotky na telefonu uprostřed suti není spolehlivé a nepotřebujete ho, odstup vyřeší obě varianty stejně dobře.

Medvědů žije v zemi asi 420 a drží se severních hor

Hnědý medvěd v Černé Hoře je, ale je ho málo a je jinde, než se jezdí na dovolenou. Podle ministerstva zemědělství jde o zhruba 420 jedinců na asi 420 000 hektarech, převážně na severu země. Odstřel je bez zvláštního povolení ministerstva zakázaný. Rozsah škod ukazuje, jak málo se medvěd s lidmi potkává. Za rok se evidovalo 51 doložených případů škody, z toho 26 na úlech a 25 na hospodářských zvířatech. Lidé v té statistice nejsou.

V červnu 2025 přesto správa národních parků vydala upozornění pro návštěvníky Lovćenu, Durmitoru, Prokletijí a Biogradské Gory, protože medvědi byli v době rozmnožování aktivnější a citlivější na vyrušení. Doporučení je rychle a bez prudkých pohybů odejít, neběžet, nelézt na strom a nefotit se. A hlavně po sobě nenechávat zbytky jídla ani odpadky, protože medvěd je všežravec, který dostupné jídlo najde rychle. Pro kempy a karavany to platí dvojnásob.

Po kousnutí jakéhokoli zvířete se jde k lékaři, i když to vypadá na nic

Tohle je jediná část textu, kde je lepší reagovat přehnaně. Cestovní zdravotní zdroje vedou Černou Horu jako zemi, kde vzteklina u volně žijících zvířat je, i když nakažení psi tam běžní nejsou, a očkování se zmiňuje u delších pobytů a u lidí, kteří se mají ke zvířatům dostat.

Z toho plyne jednoduché pravidlo. Každé kousnutí nebo škrábnutí od savce, tedy od psa u stáda, od kočky v letovisku, od lišky nebo od netopýra, patří k lékaři, a to i když je ranka minimální. Rozhodnutí o očkování po expozici dělá lékař a má na to časové okno, které se nevyplatí propálit čekáním. Rána se mezitím vymyje mýdlem a vodou, dlouho a důkladně. Pokud cestujete se svým psem, platí totéž pro něj.

Vysoké boty a večerní prohlídka udělají víc než jakákoli lékárnička

• Vysoké uzavřené boty a dlouhé nohavice na stezky. Platí to proti klíšťatům i proti hadům a je to jediná výstroj, která funguje na obojí.
• Nesahat do skulin a nesedat na kameny bez pohledu. Tak vznikne většina uštknutí.
• Trekové hůlky. Had reaguje na vibraci a odejde dřív, než k němu dojdete.
• Večer celá prohlídka těla, u dětí důkladně hlava a vlasy.

Do lékárničky stačí pinzeta nebo háček na klíšťata, dezinfekce, elastické obinadlo na tlakovou imobilizaci a antihistaminikum na žahnutí a štípnutí. Sérum proti hadímu jedu se nikam nebere, to je věc nemocnice. A jedno číslo si uložte do telefonu ještě doma, 112 funguje v Černé Hoře jako jednotné tísňové číslo a dovoláte se na něj i záchranky.

Odkud informace pocházejí

Klíšťová encefalitida jako uvedené riziko země je ze zdravotní informace britského ministerstva zahraničí k Černé Hoře, opatrnější formulace o nedostatku dat z norského institutu veřejného zdraví (fhi.no), obojí stav ke 2. 10. 2026. Přenos nepasterizovanými mléčnými výrobky a poznámka ke vzteklině jsou z cestovních zdravotních přehledů k Černé Hoře. Český název, rozměry, délka jedových zubů a povaha zmije růžkaté z české Wikipedie, rozšíření a toxicita na Balkáně z regionálních přehledů o balkánských zmijích. Postup první pomoci při uštknutí podle zveřejněného doporučení černohorské záchranné služby. Počet medvědů, rozloha výskytu a evidované škody podle údajů černohorského ministerstva zemědělství, upozornění správy národních parků je z 22. 6. 2025. Proměnlivé údaje aktualizujeme, až se objeví novější data.