Zásah horské služby na Durmitoru stojí stát až deset tisíc eur, vás nic
Horská služba v Černé Hoře nevyúčtuje zásah nikomu a od roku 1963 to tak drží, protože je to dobrovolná organizace. Náklady nese stát a složitější akce na Durmitoru ho vyjde na pět až deset tisíc eur. Problém tedy není cena, ale rychlost. Službu drží zhruba šedesát dobrovolníků se základnami v Nikšići a na Žabljaku a vrtulník patří ministerstvu vnitra, takže se v mlze často nelétá. Shrnujeme, kolik zásahů se tu ročně odehraje, co se zvažuje změnit a co musí umět vaše cestovní pojistka.
Ilustrační foto
Pokud se v Černé Hoře chystáte nad hranici lesa, je dobré vědět dvě věci. Záchranu vám tady nikdo nevyúčtuje, protože na to zatím není zákon. A zároveň to neznamená, že je všechno zajištěné tak jako v Alpách, protože celá služba stojí na šedesáti dobrovolnících a na vrtulníku, který jí nepatří.
Za zásah v černohorských horách zatím nikdo nepošle účet
Gorska služba spasavanja Crne Gore (GSS) od svého vzniku v roce 1963 své zásahy neúčtuje a její náčelník Željko Loncović to v červnu 2026 zopakoval. Důvod je prostý. GSS je dobrovolná a humanitární organizace, takže sama nemá z čeho a za co fakturovat.
Náklady tak nese stát. Podle Direktorátu pro ochranu a záchranu při ministerstvu vnitra se plné zpoplatnění nezvažuje, protože by poškodilo obraz Černé Hory jako destinace. Ředitel direktorátu Miodrag Bešović to řekl na podzim 2025 doslova tak, že vymáhání celé částky po turistech nepřichází v úvahu.
Pro vás z toho plyne jednoduchý závěr. Finanční strach ze zásahu není důvod váhat s voláním pomoci. To se v horách jinde v Evropě stává a stojí to lidi zdraví.
Službu drží šedesát dobrovolníků a základny v Nikšići a na Žabljaku
GSS má sídlo v Nikšići a podle údajů z roku 2026 zhruba šedesát záchranářů, z nichž polovina je právě z Nikšiće. Druhá doložená základna je na Žabljaku, tedy u Durmitoru, kde je zásahů nejvíc. Služba má s ministerstvem vnitra smlouvu o odborné a technické spolupráci, ze které se financuje část školení, cvičení a vybavení.
Na větších akcích se sejde víc složek. Kromě GSS to bývá letecká vrtulníková jednotka, služba ochrany a záchrany, rychlá lékařská pomoc a nemocnice, která zraněného přebírá. Koordinaci drží direktorát ministerstva vnitra.
| 🏔️ Organizace | Gorska služba spasavanja Crne Gore, založena 1963, sídlo Nikšić |
| 👥 Lidé | zhruba 60 záchranářů, polovina z Nikšiće |
| 📍 Doložené základny | Nikšić a Žabljak |
| 📞 Kontakt na službu | +382 40 256 084, gsscg@gss-cg.me |
| 🚁 Vrtulník | letecká jednotka ministerstva vnitra, ne majetek GSS |
| 💶 Co zaplatíte za zásah | nic, služba neúčtuje a zákon o vymáhání nákladů neexistuje |
Dvě různá čísla o počtu zásahů, a obě jsou správná
Když si budete číst černohorské zpravodajství, narazíte na dvě hodnoty, které si zdánlivě odporují. Direktorát ministerstva vnitra uvádí, že v letech 2021 až 2025 koordinoval v horách 242 zásahů, při kterých bylo zachráněno 406 lidí, a z nich bylo 328 cizinců. To je v průměru skoro padesát akcí za rok.
Náčelník GSS přitom mluví o 18 až 25 akcích ročně. Rozdíl není chyba. Direktorát počítá všechny koordinované zásahy napříč složkami, kdežto GSS jen ty vlastní, a do svých čísel nezahrnuje prevenci, zajišťování akcí, školení ani pohotovosti v terénu. Smrtelných nehod bývá v černohorských horách jedna až tři za rok.
Pro srovnání je užitečné podívat se o kus výš po Jadranu. Slovinská horská služba má ročně přes sedm set zásahů a z nich přes čtyři stovky s vrtulníkem. Černá Hora je destinace s velehorami, ale s provozem záchrany, který je o řád menší.
Vrtulník nepatří horské službě, zvedá ho ministerstvo vnitra
Tohle je rozdíl proti Alpám, který se podceňuje. V Černé Hoře neexistuje vrtulník horské služby připravený na startu kvůli horám. Letecká vrtulníková jednotka patří ministerstvu vnitra, slouží i jiným úkolům a do akce se zapojuje na vyžádání. Hodina letu podle direktorátu stojí několik tisíc eur.
Prakticky to má dva důsledky. Za prvé, v nízké oblačnosti a v mlze, což je na Durmitoru i v Prokletijích běžný stav, se často nelétá a zásah jde po zemi. Za druhé, přesun pozemní skupiny do hor trvá hodiny, ne minuty, takže na zlomenou nohu ve výšce dvou tisíc metrů si počkáte. Noc venku ve špatném počasí je tím hlavním rizikem, ne samotné zranění.
Z toho plyne, co si vzít. Čelovka, náhradní teplá vrstva, nepromokavá bunda a izolační fólie váží dohromady pár set gramů a rozhodují o tom, jak dlouhé čekání vydržíte. Jak to vypadá na konkrétních trasách, rozebírá stránka o pěší turistice a trecích.
Složitější akce na Durmitoru vyjde stát na pět až deset tisíc eur
Průměrná cena náročnější záchranné akce, typicky právě na Durmitoru, je podle direktorátu ministerstva vnitra pět až deset tisíc eur. Celkově stát na záchranu turistů vynaložil kolem padesáti tisíc eur, jen se zdroje rozcházejí v tom, za jaké období. Jeden uvádí rok 2025, jiný rok 2023, takže to číslo berte jako řádový údaj, ne jako přesnou sumu.
Durmitor je v těchto statistikách rekordman. Je to logické, protože tam vede nejvíc značených vysokohorských tras a chodí tam nejvíc lidí, kteří v horách obvykle nechodí. Jak to tam vypadá, popisujeme na stránce Durmitor a Černé jezero.
Povinné pojištění pro rizikové aktivity je zatím jen návrh
Od roku 2025 se v Černé Hoře mluví o tom, že by se část nákladů mohla přenést na turisty, a to přes povinné pojištění u aktivit se zvýšeným rizikem. Jmenuje se u toho horolezectví a vysokohorská turistika, rafting a paragliding. Je to ale pořád návrh, nikoli platná povinnost, a žádný termín zavedení zveřejněný není.
Jako vzor se zmiňuje Francie, kde se pojistka na horské aktivity kupuje na pět, deset nebo patnáct dní. Kdo ji má, má záchranu zdarma, kdo ne, zaplatí plnou cenu. Dál se odkazuje na Rakousko, Itálii, Švýcarsko a Slovensko, kde se náklady hradí z pojištění nebo se vymáhají, když šlo o nedbalost či porušení pravidel. Náčelník GSS k tomu navrhuje zákon o horské službě, který by jí svěřil i prevenci, a pravidla pro pohyb v horách s postihy za jejich porušení.
Dokud se to nestane, platí stav popsaný výš. Zásah vás nebude nic stát, ale taky se nemůžete spolehnout, že přijde rychle.
Co má umět vaše cestovní pojistka, i když záchrana nic nestojí
Bezplatná záchrana neznamená, že pojistku nepotřebujete. Pokrývá totiž úplně jiné věci než samotné vynesení z hory, a právě ty bývají drahé. Než vyrazíte, projděte si ve smluvních podmínkách tyhle body.
- Pátrání a záchrana. I když GSS neúčtuje, transport sanitkou, horská doprava u soukromého subjektu nebo zásah v zahraničí při přechodu hranice se platí. Hledejte výslovně pojmenované pátrání a záchranu, ne jen obecné léčebné výlohy.
- Horská turistika a její stupeň. Mnoho pojistek krytí omezuje na značené cesty, vylučuje via ferraty, lezení a pohyb nad určitou výškou. Nejvyšší hora Černé Hory Bobotov Kuk má 2 523 m, takže si ověřte, že vám výškový limit nepřekáží.
- Repatriace. Nejnákladnější položka celé pojistky. Převoz do Česka řeší pojišťovna, ne stát.
- Asistenční linka v češtině. Číslo si uložte do telefonu i na papír, protože v horách se baterie vybije dřív než mapa.
Co přesně se u pojištění do Černé Hory řeší a jaké doklady si vzít, rozebírá samostatná stránka o dokladech, hranici a pojištění. Lékaře, lékárny a běžné zdravotní otázky máme na stránce o zdraví na dovolené.
Nejčastější příčinou zásahů nejsou skály, ale obuv
Záchranáři i horští vůdci se v tom shodují a říkají to nepříjemně natvrdo. Za většinou výjezdů stojí neznalost, nepozornost a nezodpovědnost, ne smůla. Lidé vycházejí do velehor bez vybavení, část dokonce v pantoflích nebo naboso. Většinu zásahů tvoří cizinci.
Technický ředitel horolezeckého klubu Piva Dobrislav Bajović k tomu dodává druhou polovinu problému. Stezky nejsou dostatečně udržované a některé náročnější úseky nemají jištění ocelovými lany, takže místo, které by v Alpách bylo zajištěné, tady zajištěné není. Doporučuje proto vyrazit s průvodcem a trasu si předem probrat s místním horolezeckým nebo turistickým klubem.
Minimum, které má smysl dodržet, je krátké. Jděte v pevných botách nad kotník, nechte někomu v ubytování plán trasy a čas návratu, vyrazte ráno a obraťte se dřív, než vám dojde světlo. V mlze na vápencových plošinách Durmitoru nebo Sinjajeviny se ztrácí i zkušený člověk, protože terén vypadá všude stejně.
Co si k tomu dočíst
Tísňová čísla včetně toho, jak se na lince domluvíte a kde v horách končí signál, drží samostatná stránka o tísňových číslech a policii. V nouzi platí jednotné evropské číslo 112. Co čekat v jednotlivých horách a kde se pohybujete v chráněném území, najdete v přehledu národních parků.
Odkud informace pocházejí
Údaje o počtu zásahů v letech 2021 až 2025, o nákladech na záchranu turistů a o zvažovaném povinném pojištění pocházejí z reportáže RTCG, kterou 5. 10. 2025 převzal portál mondo.me; mluví v ní Miodrag Bešović z Direktorátu pro ochranu a záchranu a Željko Loncović z GSS. Počet záchranářů, roční počet akcí GSS, srovnání se Slovinskem a příčiny nehod jsou z článku deníku Dan z 10. 6. 2026, dostupného i na sjevercg.me. Kontaktní údaje a působnost služby jsme vzali z jejích vlastních stránek gss-cg.me. Čísla za novou sezónu aktualizujeme, jakmile je úřady zveřejní.


