Domů› Výlety & místa› Dojedete ke Kapetanovu jezeru na Lukavici běžným autem?
JEZERO · LETO · ZIMA

Dojedete ke Kapetanovu jezeru na Lukavici běžným autem? (Kapetanovo jezero (Капетаново језеро))

Kapetanovo jezero je ledovcové oko na bezlesé plošině Lukavica v Moračkých horách, v 1 678 m a s hloubkou 37 m. Od roku 2022 k němu vede z Nikšiće asfalt, takže patří k těm několika horským jezerům v Černé Hoře, kam dojedete běžným autem. Vzdálenost 23 km do Kolašinu, kterou uvádějí přehledy, je ale vzdušná čára. Autem je to sto patnáct.

LÉTO ZIMA 79 min autem z Nikšiće, 33,9 km, od roku 2022 po asfaltu až k břehu · 1 678 m n. m.
Ledovcové Kapetanovo jezero na holé vápencové plošině Lukavica, v pozadí zaoblený bezlesý hřeben Ilustrační foto
 

Kapetanovo jezero je ledovcové oko na bezlesé náhorní plošině Lukavica v Moračkých horách, zhruba v 1 678 m. Je to jedno z mála černohorských jezer, ke kterým se běžným autem skutečně dostanete, a zároveň jedno z mála, kde se o tu sjízdnost veřejně hádalo. Asfalt sem přivedli v roce 2022 na žádost pastevců a posledních dvě stě metrů z něj se stalo předmětem sporu.

Ledovcové oko na holé plošině, které patří dvěma opštinám

Plošina Lukavica leží mezi Nikšićem a Kolašinem, je bezlesá, zvlněná a tvoří ji vápenec. Jezero v ní sedí v mírné kotlině, takže ho uvidíte až z posledních set metrů cesty. Voda je čistá a do zelena, protože se v ní odráží kamení a holé svahy kolem.

Hranice obou opštin jde přímo tudy. Samo jezero katastrálně patří Kolašinu, přijezdová cesta i pastviny nad ní jsou ale nikšićké a opravy si každá strana řeší zvlášť. Pro návštěvníka z toho plyne jedno. K jezeru se jede z Nikšiće, i když ho mapa vede pod Kolašinem.

🌊 Typ jezeraledovcové, trvalé
⛰️ Hladina1 678 m n. m., některé zdroje uvádějí 1 672 i 1 673 m
📏 Rozměry480 m na délku, šířka se ve zdrojích rozchází mezi 200 a 330 m
🕳️ Největší hloubka37 m, na tom se zdroje shodují
📍 Souřadnice42,8141 N a 19,2312 E podle OpenStreetMap
🏛️ Ochranažádná, není to národní park, nevybírá se vstup a nikde není brána

U šířky se zdroje rozcházejí o víc než padesát procent a ani jeden neuvádí měření. Berte to tak, že jezero má zhruba půl kilometru na délku a že ho za hodinu obejdete.

Z Nikšiće je to necelých čtyřiatřicet kilometrů a osmdesát minut

Trasa odbočuje z Nikšiće na severovýchod, míjí důl u Zagradu a pokračuje přes Luku a Baru Bojovića pod Mali Žurim. Podle routeru nad OpenStreetMap je to 33,9 km a 79 minut, což odpovídá hodině a čtvrt, kterou uvádějí místní průvodci. Na kilometry málo a na čas hodně, protože se druhou polovinu stoupá úzkou horskou cestou.

Od roku 2022 vede nahoru asfalt. Nikšić tehdy nechal zpevnit úsek od Bary Bojovića až k jezeru, podle zadání 6 100 m, práce začaly 10. srpna a odhad hodnoty byl kolem půl milionu eur ze státního rozpočtu. Starší průvodce proto popisují konec cesty jako šotolinu. To už neplatí, jen se texty z let 2009 a 2013 drží v hledání výš než zprávy z roku 2022.

Druhá přístupová cesta, od Velje Duboko, je jen pro silná čtyřkolková auta. Když vám navigace nabídne kratší variantu, zkontrolujte, kudy vede. Co smíte s půjčeným autem, rozebírá půjčení auta a řízení v Černé Hoře, protože jízda po nezpevněných cestách bývá ve smlouvě zakázaná.

Spor se nevedl o cestu, ale o posledních dvě stě metrů

Když se v roce 2022 asfaltovalo, ozvali se ekologové. Podstatné je, že cestu k katunům nikdo nerozporoval, tu chtěli sami pastevci. Sporný byl úsek asi dvě stě metrů přímo u jezera. Ekolog Aleksandar Dragićević tvrdil, že při vysokém zimním stavu vody se asfalt stane součástí jezera, že bitumen vodu znečistí a že zpevněná cesta přitáhne nepovolenou výstavbu.

Miodrag Karadžić ze Společnosti mladých ekologů Nikšiće to viděl mírněji. Uznal, že bitumen vodním organismům prospět nemůže, ale označil to za malý problém a připomněl, že oblast není chráněná. Tehdejší předseda opštiny Marko Kovačević argumentoval, že se nestavěla nová cesta, ale zpevňovala stará, a že volba mezi asfaltem a šotolinou je otázka vzhledu.

Na argument o výstavbě se dá podívat zpětně. Kolašinský katastr v témže roce potvrdil jedenáct nepovolených staveb na jedné z parcel u jezera. Souvislost s asfaltem nikdo neprokázal, ale obava padla dřív než ta čísla.

Dvacet tři kilometrů do Kolašinu je vzdušná čára, autem je to pětkrát víc

Tohle je nejčastější past celé lokality a stojí za ní turistické přehledy. Uvádějí u jezera vzdálenosti 24 km do Nikšiće, 23 km do Kolašinu a 14 km ke klášteru Morača. Zní to, jako že máte na výběr ze tří směrů. Ve skutečnosti je to vzdušná čára přes hřebeny, pěšky nebo nijak.

🚗 Z Nikšiće33,9 km a 79 min, jediná rozumná cesta autem
🚗 Z Podgorice85,6 km a 142 min, přes Nikšić
⚠️ Z Kolašinu115,7 km a 176 min autem, přitom vzdušnou čarou 23 km
⚠️ Od kláštera Morača104,8 km a 158 min autem, vzdušnou čarou 14 km
🥾 K Manitu jezeru1,4 km po stezce, 138 m stoupání, 40 až 55 min
🥾 K Zagaračkému katunu7,3 km po stezce

Jezero se tedy nedá zařadit do okruhu mezi Kolašinem a Nikšićem, jak by mapa napovídala. Je to odbočka z Nikšiće tam a zpátky a celý den s ní uděláte. Reálné časy jízdy po zemi shrnuje časy jízdy a vzdálenosti.

Manito jezero leží o sto metrů výš a je to necelá hodina chůze

Druhé jezero na plošině je menší, tmavší a vede k němu stezka přímo od toho prvního. Manito jezero má hladinu v 1 773 m, měří 220 m a je hluboké 13 m. Stezka od Kapetanova měří 1,4 km, stoupne 138 m a jde se po ní 40 až 55 minut. Vzdušnou čarou je to 1,33 km, takže tady mapa nelže.

Kapetanovo je větší a dostupnější, Manito prázdnější a bez chatek. Kdo chce obě, má to zvládnuté do oběda.

Nad jezerem stojí Žurimy a hřeben se zvedá přes dva tisíce metrů

Kotlinu drží dva vrcholy jménem Žurim, asi kilometr od sebe. Mali Žurim má 1 962 m a od jezera je 3,3 km vzdušnou čarou, Veliki Žurim 2 036 m a 4,5 km. Nejvyšším bodem okolí je podle turistických zdrojů Stožac s 2 141 m. Patří k Moračkým horám, ne k Durmitoru.

Výstupy tu nejsou vyznačené jako v národních parcích a plošina se větví do nepojmenovaných pastevních odboček. Offline mapa je nutnost, signál slabý a kras nemá povrchovou vodu. Co se na černohorských hřebenech dá chodit, bere pěší turistika a treky.

V katunu se dá najíst i přespat, platí se hotově

Pastviny kolem jezera jsou pořád v provozu a letní pastevecká sídla, tedy katuny, obydlená. Sýr, kajmak a mléko se kupují přímo u pastevců a terminál tam nehledejte.

Přespat se tu dá, a to i oficiálně. Státní portál venkovského cestování vede u jezera venkovské hospodářství Lukavica, které nabízí čtyři bungalovy, každý s vlastní koupelnou, k tomu domácí kuchyni s kačamakem, cicvarou, priganicemi a jehněčím, a cenu uvádí v rozpětí 5 až 20 € za noc. Vedle něj je v nabídce i dřevěná chata na břehu. Je to dostupnější než pobřeží, ale není to hotel, takže rezervaci domlouvejte předem a počítejte s platbou hotově. Jak to s placením v zemi chodí, popisuje peníze a placení.

Nahoru se jezdí od konce června, sníh tu leží dlouho

Turistické portály u jezera uvádějí, že je přístupné celoročně a bez omezení, a formálně je to pravda, protože tam není brána. Prakticky to platí jen pro toho, kdo má skialpy nebo sněžnice. V 1 678 m na bezlesé plošině leží sníh dlouho, na srovnatelně vysoké Sinjajevině se uvádí pět až šest měsíců v roce, a horská cesta se v zimě neudržuje.

Rozumná sezóna pro příjezd autem tedy začíná koncem června a končí koncem září, přičemž v červenci a v srpnu kvete plošina a v katunech se pase. Na začátku října už tam bývá mráz. Je to zároveň jedno z míst, kde se v srpnu neuvaříte, na rozdíl od pobřeží v nejteplejších týdnech.

Ryby v jezeru jsou, povolenku ale vyřídíte až v Nikšići

Jezero se popisuje jako bohaté na ryby a chodí se sem na ně. Povolenka je ale administrativně nejasné místo. Kapetanovo není v národním parku, takže ceníky parků na něj neplatí, a nikšićký sportovní rybářský klub vede ve svých vodách Slanské, Krupačské a Vrtac, ne tohle jezero. Odpověď proto hledejte přímo u správce vody v Nikšići, na břehu si povolenku nekoupíte.

Bez ní to nezkoušejte. Pokuty jdou pro fyzickou osobu od 250 do 2 000 €. Oba oddělené režimy, mořský a sladkovodní, rozebírá rybaření v Černé Hoře.

Jméno nese po nikšićském kapitánovi a k tomu patří pověst

Jezero je pojmenované po kapitánu Mušovićovi, osmanském velitelovi Nikšiće. Místní pověst to dovádí dál a vypráví, že vzniklo na místě kapitánova katunu, který zatopila voda z prameniště patřícího vílám. Vysvětluje to, proč má tak odlehlé místo jméno po člověku, a ne po hoře nad ním.

Lukavica a Sinjajevina vypadají stejně, ale leží jinde

Obě jsou vápencové bezlesé pláně s katuny, obě se zvedají kolem šestnácti set metrů a na fotce je nerozeznáte. Sinjajevina je ale severněji, mezi Kolašinem a Žabljakem, je mnohem větší a nemá u sebe jezero s asfaltovou cestou. Lukavica je menší, jižnější a dostupnější.

Z ostatních severních jezer je Trnovačko jezero sevřené pod skalní stěnou a jede se k němu z Bosny, hřeben Bjelasice je naopak zelený a zaoblený. Čtyřdenní plán po nádržích nabízí itinerář jezer Nikšiće a Pivy, základnou pro oba výjezdy je Nikšić.

Odkud informace pocházejí

Výška, rozměry, hloubka a čísla k Manitu jezeru i k okolním vrcholům jsou z turistických přehledů traveltomontenegro.com a photomontenegro.me, rozpor u šířky je v textu uvedený. Souřadnice jezera, Manita i obou Žurimů jsou z OpenStreetMap přes Nominatim, vzdálenosti a časy jízdy spočítal router OSRM nad OpenStreetMap 16. 10. 2026. Asfaltování, rozsah 6 100 m, odhad půl milionu eur, spor o dvě stě metrů u břehu i jedenáct nepovolených staveb pocházejí ze zpravodajství aktuelno.me z 30. 8. 2022, které cituje Pobjedu. Bungalovy, jídlo a cenové rozpětí jsou z portálu mnevillage.gov.me, pokuty za rybaření z přehledu pravidel k 29. 9. 2026.

Vzdálenosti a časy jsou orientační. Otevírací doby, jízdní řády trajektů a ceny se mění, před cestou si je ověřte u oficiálního zdroje.

Časté dotazy

Dojedu ke Kapetanovu jezeru běžným osobním autem?+

Z Nikšiće ano. Opština tam v roce 2022 nechala zpevnit úsek 6 100 m od Bary Bojovića až k jezeru, takže starší průvodce, které popisují konec cesty jako šotolinu, jsou překonané. Cesta je i tak úzká a horská, z Nikšiće je to 33,9 km a asi 79 minut. Druhá přístupová cesta od Velje Duboko je jen pro silná čtyřkolková auta, tak si zkontrolujte, kudy vás vede navigace.

Dá se k jezeru zajet z Kolašinu, když je to podle mapy blíž?+

Nedá. Dvacet tři kilometrů, které u jezera uvádějí turistické přehledy, je vzdušná čára přes hřebeny Moračkých hor. Autem je to z Kolašinu 115,7 km a asi 176 minut, protože se musí objet přes Nikšić. Totéž platí pro čtrnáct kilometrů ke klášteru Morača, po zemi je to 104,8 km. Jezero je odbočka z Nikšiće tam a zpátky, ne zastávka na okruhu.

Platí se u jezera vstup a potřebuju povolenku na ryby?+

Vstup se neplatí, oblast není chráněná a nikde není brána. Rybaření je složitější. Jezero není v národním parku, takže ceníky parků na něj neplatí, a nikšićký sportovní rybářský klub vede ve svých vodách Slanské, Krupačské a Vrtac, ne tohle. Povolenku tedy řešte u správce vody v Nikšići a na břehu nerybařte bez ní, pokuta jde pro fyzickou osobu od 250 do 2 000 €.

Kdy má smysl k jezeru vyjet a dá se tam přespat?+

Rozumná sezóna pro příjezd autem je od konce června do konce září, protože na bezlesé plošině v 1 678 m leží sníh dlouho a cesta se v zimě neudržuje. Přespat se dá, státní portál venkovského cestování vede u jezera hospodářství Lukavica se čtyřmi bungalovy, vlastní koupelnou a domácí kuchyní, v rozpětí 5 až 20 € za noc. Rezervujte dopředu a počítejte s platbou hotově.