Šasko jezero se na jaře zvětší o polovinu a nad ním stojí zřícenina Svače (Šasko jezero / Liqeni i Shasit)

Většina lidí projede od Ulcinje k albánské hranici a o jezeře se nedozví, protože ze silnice ho skoro není vidět. Přitom je to po Skadarském jezeře druhá největší sladkovodní plocha téhle části pobřeží a v odborné literatuře se mu někdy říká malé Skadarské jezero, protože s ním dělí rostliny i živočichy. Je to místo pro pozorování ptáků a pro jedno odpoledne mimo pláže, ne cíl na celý den.

V létě má 3,6 km², na jaře o polovinu víc

Rozloha jezera není pevné číslo a to je na něm nejzajímavější. Socioekonomická studie oblasti uvádí 3,6 km² v létě a 5,3 km² při vysokých jarních vodostajích. Anglická Wikipedie pracuje s 5,5 km², což je horní hranice rozsahu, takže se nedivte, když v různých zdrojích najdete jiné údaje. Všechny popisují totéž jezero v jiném měsíci.

Hloubka se v jednotlivých zdrojích taky rozchází. Studie oblasti počítá v centrální části s 6,5 metru za nízkého stavu a s osmi metry v krasové závrtové vyvěračce u jižního břehu, odkud přitéká chladná voda. Německá i anglická Wikipedie uvádějí 7,8 metru jako maximum. Pro návštěvníka z toho plyne jen tolik, že je jezero mělké a v letních měsících se prohřeje.

Hladina metr nad mořem a dno pod ním

Jezero stojí jen kolem metru nad hladinou Jadranu, takže při hloubce přes šest metrů leží jeho dno pod úrovní moře. Právě tomu se říká kryptodeprese a v Černé Hoře je to po Skadarském jezeře druhý takový případ. Prakticky to vysvětluje, proč se hladina tak výrazně hýbe. Jezero nemá pořádný spád a jeho výšku určuje spíš stav Bojany než místní srážky.

Odkud se v jezeře berou úhoři

Spojení s Bojanou dělá z jezera něco jako předsíň Jadranu. Dostávají se sem i mořské druhy ryb a monitoring ichtyofauny z roku 2025 popisuje, jak sem na jaře připlouvají larvy úhořů. Celkem se v jezeře uvádí kolem třiadvaceti druhů ryb, takže je to jedna z nejbohatších vod v zemi.

Rybaření tu má dlouhou tradici, ale potřebujete povolenku. Jak se v Černé Hoře kupuje a kolik stojí na jednotlivých vodách, rozebírá text o rybaření. Na vlastní pěst sem nejezděte s představou hospodářsky zařízeného břehu, zázemí je tu minimální.

Dvanáct druhů ptáků v jednom encyklopedickém výčtu

Hlavní důvod, proč jezero stojí za zastávku, jsou ptáci. Encyklopedický výčet druhů vázaných na jezero zahrnuje dvanáct jmen, mezi nimi pelikána kudrnatého, potápku roháče a malou, kormorána malého, volavku stříbřitou, volavku vlásečnatou, kolpíka bílého a bukače velkého. V teplejších měsících se tu drží velká množství ptáků a místní správa i ochranáři řadí jezero ke zdejším tahovým zastávkám spolu s ulcinjskými solnými poli a Adou Bojanou.

Na rozdíl od solných polí tu nenajdete pozorovatelnu ani značené stezky. Vezměte si dalekohled, přijeďte brzy ráno a počítejte s tím, že nejlepší výhled je z vyvýšeného místa u vesnice, ne z břehu v rákosí. Ráno je tu taky nejlepší světlo, obecné zásady fotografování v téhle části Balkánu shrnuje text o fotografování Černé Hory.

K mokřadu patří i to, co na něm nikdo nechce potkat. Břehy jsou bahnité a zarostlé, takže se sem hodí dlouhé nohavice a pevná obuv, a po návratu kontrola kůže. Co se v Černé Hoře opravdu vyplatí hlídat a co jsou spíš strašáky, srovnává text o zvířatech, hadech a klíšťatech.

Nad severním břehem stojí město, které podle legendy mělo 365 kostelů

Na kopci nad severním břehem leží zřícenina středověkého města Svač, albánsky Shas, podle kterého se jezero jmenuje. Poprvé se objevuje v bule papeže Alexandra II. z roku 1067 jako Svacia Civitas a jeho první opevnění se kladou až do šestého století. Srbský vládce Stefan Nemanja město obsadil v roce 1183, v roce 1242 ho zničili Mongolové pod vedením Kadana a na konci třináctého století ho podle tradice nechala obnovit královna Helena z Anjou.

Konec přišel pozvolna. Dopis svačského arcibiskupa Benátkám z roku 1406 žádá peníze na opravu hradeb a v patnáctém století už bylo město opuštěné. Legenda mu připisuje tolik kostelů, kolik má rok dní, a tenhle obraz se drží v písemných zprávách. Janovan Francisco Giustiniani psal v roce 1533 o ruinách tří set šedesáti kostelů a kaplí, arcibiskup Marin Bici v roce 1610 zase o tom, že jich bylo jako dní v roce. Archeologicky je doložená jen asi desítka a monumentální byly dvě.

Jestli vás ruiny baví, nabízí se srovnání se Starým Barem, který je výrazně větší, dostupnější a má placený vstup. Svač je proti němu opuštěné místo bez zázemí, zarostlé trávou a křovím, a právě v tom je jeho půvab.

Jak se k jezeru dostanete a kde zaparkovat

Z Ulcinje vede hlavní silnice na hraniční přechod Sukobin a z ní se odbočuje k vesnici Šas. Do vesnice je to asi 21 km a 27 minut, od přechodu Sukobin pak zpátky jen 6,3 km. Z Vladimiru, tedy z nejbližší větší obce, jsou to 2,4 km. K jižnímu břehu se dá sjet i po užší odbočce z ulcinjské strany, ale cesta je horší a půlhodinu si na ni vyhraďte.

• Z Ulcinje 21,4 km a 27 minut do vesnice Šas.
• Z Baru 25,7 km a 37 minut.
• Z Podgorice 82,7 km a zhruba hodina a půl.
• Od hraničního přechodu Sukobin 6,3 km, tedy patnáct minut.

Kilometráž je spočítaná 19. 10. 2026 nad mapou OpenStreetMap. Parkuje se u krajnice ve vesnici nebo na rozšířeném místě pod kopcem se zříceninou, oficiální parkoviště tu není a vstupné se neplatí. Bez auta je to složité, autobusy jezdí po hlavní silnici a od odbočky je to pěšky daleko.

Jezero zatím není chráněné a to je jeho hlavní téma

Tohle patří k místu stejně jako ptáci. Šasko jezero není vyhlášené chráněné území, přestože je vedené v Emeraldské síti a jako území vhodné pro soustavu Natura 2000. Organizace Green Home spustila podnět na jeho ochranu už v roce 2016, studie ochrany se nikdy nedokončila a v srpnu 2026 organizace oznámila, že podnět obnoví u ulcinjské obce, která proceduru zahajuje.

Důvodem je tlak na zástavbu. V okolí jezera se podle Green Home připravují tři lokalitní studie s turistickými komplexy, hotelem a golfovým hřištěm a mluví se i o solárních elektrárnách. Studie z roku 2011 navíc umožňuje vypouštění odpadních vod do jezera a stavby přímo na břehu. Pro srovnání, ulcinjská solná pole byla 24. června 2019 vyhlášena přírodním parkem a v červenci téhož roku je sekretariát Ramsarské konvence zapsal mezi mokřady mezinárodního významu, a to na základě šesti z devíti kritérií. Jezero takovou ochranu nemá.

Kdy sem jet a s čím cestu spojit

Nejlepší jsou brzké jarní a podzimní měsíce, kdy je voda vysoko a ptáků nejvíc. V srpnu je jezero nejmenší a nejteplejší a kolem bývá dusno, takže si na něj vyhraďte ráno a odpoledne se vraťte k moři. Koupání tu neřešte, dno je bahnité a vstup do vody neupravený.

Jako půldenní výlet se jezero spojuje s okolními cíli. Nejblíž je nejdelší černohorská pláž, Velika plaža, a říční ostrov Ada Bojana, do kterého teče táž řeka, co odvádí vodu z jezera. Pro delší pobyt na jihu se hodí plán jižního pobřeží na tři dny, mimo sezónu pak ulcinjská riviéra na tři dny. Kdo chce k vodě přidat horu, má nad jezerem Rumiju mezi mořem a Skadarským jezerem.

Odkud informace pocházejí

Rozloha, hloubka a popis kryptodeprese jsou ze socioekonomické studie oblasti Šaského jezera, kterou vydala organizace Green Home, a z encyklopedických zdrojů, které se v maximech rozcházejí. Informace o úhořích jsou z programu monitoringu ichtyofauny za rok 2025. Historie Svače vychází z encyklopedického zpracování a z citovaných písemných zpráv z let 1067, 1406, 1533 a 1610, počet obyvatel je z censu 2011. Stav ochrany a plánované projekty jsou z vyjádření Green Home z 28. srpna 2026, status ulcinjské solany z rozhodnutí o vyhlášení parku z roku 2019. Kilometráž je spočítaná nad mapou OpenStreetMap 19. 10. 2026.