Plavské jezero a Ali Pašovy prameny (Plavsko jezero i Ali-pašini izvori)
Plavské jezero je největší ledovcové jezero Černé Hory a zároveň jedno z nejmělčích, hluboké je nanejvýš devět metrů. Leží ve 906 metrech pod štíty Prokletijí, vytéká z něj řeka Lim a přitéká do něj Ljuča, kterou o deset kilometrů výš živí Ali Pašovy prameny u Gusinje. Ty jsou samostatná zastávka, voda tam vyvěrá na ploše přes tři sta metrů čtverečních. Poradíme, kolik stojí vstup do národního parku, jak dlouho se sem jede z Podgorice a co si k jezeru přidat, aby cesta přes půl země dávala smysl.
Ilustrační foto
Východ Černé Hory objede většina dovolenkářů obloukem. Od pobřeží je to sem půl dne jízdy a nic tu nepřipomíná Jadran. Právě proto sem má smysl jet. Plavské jezero leží v kotlině mezi Prokletijemi a masivem Visitor, kolem se pasou stáda a nad tím vším stojí nejostřejší hory Balkánu. Kdo si k jezeru přidá Ali Pašovy prameny a údolí Grbaja, má o program na dva dny postaráno.
Největší ledovcové jezero v zemi má devět metrů
Jezero vzniklo činností ledovce a je to největší ledovcové jezero Černé Hory. Na papíře to zní mohutně, ve skutečnosti je to voda spíš plochá než hluboká.
| Rozloha | 1,99 km² |
| Největší hloubka | 9 m |
| Délka a průměrná šířka | 2 160 m a zhruba 920 m |
| Hladina | 906 m n. m. |
Mělká voda má jeden praktický důsledek. Jezero se přes léto prohřeje víc než horské nádrže na severu země, takže se v něm dá koupat, i když nejde o teplotu, na jakou jste zvyklí od moře. Dno je bahnité a břehy porostlé rákosím, takže na koupání hledejte místa, kde je přístup upravený.
Hydrologicky je jezero zajímavější, než vypadá. Přitéká do něj Ljuča od Gusinje a vytéká z něj Lim, jedna z hlavních řek regionu, která odsud teče na sever až do Srbska. Plav je tedy místo, kde Lim začíná. V okolí je vápenec plný dutin a voda na spoustě míst vyvěrá přímo ze země.
Ali Pašovy prameny vydají čtyři kubíky vody za sekundu
Nejsilnější z těch vývěrů leží 1,5 km od centra Gusinje a jmenuje se Ali-Pašini izvori, česky Ali Pašovy prameny. Voda vyvěrá na ploše přes 300 metrů čtverečních a vydá zhruba 4 kubíky za sekundu. Odtud putuje asi deset kilometrů do Plavského jezera.
Místo je pojmenované po Ali Pašovi Šabanagićovi, kterému se říkalo Ali Paša Gusinjski. Dnes je z toho upravený areál s lávkami nad vodou, stánky a kavárnou, takže to není divočina, ale zastávka na půl hodiny až hodinu. Voda je průzračná a v létě ledová.
Prameny jsou dobrý cíl i pro ty, kdo nechodí do hor. Terén je rovný a dojdete sem od parkoviště pár minut, takže to zvládnou i malé děti nebo prarodiče, kteří zbytek party vyhlížejí z Grbaje.
Co se u jezera dá stihnout za den
Samotné jezero není celodenní program. Okruh po břehu, pár fotek proti štítům a případně koupání zaberou dvě až tři hodiny. Zbytek dne patří okolí.
- Plav, městečko zhruba ve 945 m n. m. nad severním břehem, kde sídlí i kancelář správy národního parku.
- Gusinje ve 1 014 m, výchozí bod do hor a k pramenům, patnáct minut jízdy od jezera.
- Ali Pašovy prameny, půl hodiny až hodina.
- Údolí Grbaja, kde začínají skutečné túry.
Kdo má jen jeden den, ať to poskládá takto. Ráno jezero, dopoledne prameny, odpoledne dnem Grbaje po rovině a večer zpátky. Kdo má dva dny, věnuje druhý den túře.
Odsud se jede do Grbaje a do Vusanje
Z Gusinje vedou dvě silnice do hor. Do Grbaje (Grebaje) je to 7 km a asi patnáct minut, asfalt je ale ke konci úzký a parkoviště se o víkendech plní zhruba po desáté hodině. Do Vusanje je to 5,4 km, také asi patnáct minut.
Dnem Grbaje vede pohodová cesta po rovině, kterou zvládnou i děti. Kdo chce nahoru, má na výběr.
| Volušnica, 1 879 m | okruh zhruba 7,5 km, stoupání asi 850 m, 6 až 7 hodin, středně náročné |
| Talijanka, 2 056 m | vyhlídkový vrchol nad údolím |
| Očnjak, 2 185 m | celodenní lezecká škrábačka, jen pro zkušené s přilbou |
| Zla Kolata, kolem 2 534 m | nejvyšší hora Černé Hory, celodenní a náročný výstup |
Skalní masiv Karanfili nad údolím sahá až do 2 490 m a je to ta stěna, kterou uvidíte na všech fotkách z Grbaje. V údolí stojí několik horských domů, ale obchod tam není, takže jídlo a vodu si vezměte z Gusinje.
Okruhy v Grbaji ani v Ropojaně hranici nepřekračují a povolení na ně nepotřebujete. Jiná věc je dálková trasa Vrcholy Balkánu (Peaks of the Balkans), která přechází do Albánie a Kosova. Ta vyžaduje přeshraniční povolení vyřízené předem a na místě se dohnat nedá. Vusanje leží přímo na její trase. Přehled dalších tras máme v článku o pěší turistice a trecích.
Vstupné do Prokletijí je tři eura, ne pět
Celá oblast spadá do národního parku Prokletije. V sezóně 2026 stojí vstup 3 € za osobu a den, stejně jako předchozí rok. Roční pas na všech pět národních parků země vyjde na 13,50 €, děti do 15 let mají vstup zdarma. Ceny aktualizujeme před novou sezónou.
Pozor na jednu věc. Komerční průvodci a některé cestovky uvádějí 5 €. Oficiální ceník správy parků říká 3 € a toho se držte. Vstupenky se kupují u vstupu do parku nebo v kancelářích správy v Plavu a v Gusinje, jde to i online.
Divoké kempování je povolené jen se svolením správy a stojí zhruba 3 € za osobu a den. Pravidla pro stanování a karavany po celé zemi rozebíráme v článku o kempech a karavanech, srovnání s ostatními parky pak v přehledu národních parků.
Cesta z Podgorice trvá dvě hodiny a čtyřicet minut
Z Podgorice je to do Plavu 137 km a zhruba 2 hodiny 40 minut. Trasa vede Moračským kaňonem přes Kolašin, Berane a Andrijevicu. Není to nudná cesta, kaňon patří k nejhezčím úsekům silniční sítě v zemi, ale je pomalá a v koloně za kamionem se protáhne.
Od pobřeží připočtěte podle letoviska ještě hodinu až dvě. Z Budvy nebo z Kotoru je to celodenní přesun a nemá smysl ho dělat tam a zpátky v jeden den. Buď tady přespíte, nebo cestu spojíte s Biogradskou Gorou, která leží skoro po trase.
Mezi Kolašinem a Plavem místy vypadává mobilní signál. Offline mapy si stáhněte předem, nespoléhejte na to, že si trasu doladíte cestou. Detaily k pokrytí a datům máme v článku o internetu a roamingu.
Nejlepší je konec června až září
Sezóna je tu kratší než u moře. Silnice do Grbaje a do Vusanje jsou dobře sjízdné zhruba od konce června do konce září, výš v horách leží sníh dlouho do jara a horské domy mimo sezónu zavírají. V srpnu je tu příjemně, teploty v kotlině nedosahují pobřežních hodnot a v noci se dobře spí.
Kdo sem míří o víkendu, ať do Grbaje vyjede před desátou, jinak parkoviště nemusí stačit. Ve všední den je to jedno. Kdy vyrazit do které části země shrnujeme v článku kdy jet do Černé Hory.
V zimě se sem jezdí minimálně, lyžařská střediska země leží jinde, u Kolašinu a Žabljaku. Píšeme o nich v textu o lyžování v Černé Hoře.
Kde se v Plavu a Gusinje ubytovat
Nabídka je skromná a je to spíš rodinný segment než hotely. V Plavu i v Gusinje najdete penziony a apartmány, v Grbaji pár horských domů. Rezervujte dopředu, kapacita je malá a v srpnu a při běhu dálkových tras se vyprodá.
Kdo chce srovnání s ostatními horskými oblastmi, najde ho u Durmitoru a kaňonu Tary. Durmitor je vybavenější a dostupnější, Prokletije jsou divočejší a prázdnější. Na první cestu do černohorských hor je Durmitor snazší volba, na druhou stojí za to přijet sem.