Ostrvo cvijeća u Tivatu (Miholjska prevlaka)
Ostrvo cvijeća leží pět kilometrů od Tivatu a s pevninou ho spojuje pět metrů mělkého moře, takže se sem dojde po svých a za přílivu se brodíte. Je to první ze tří ostrůvků krtolského souostroví, měří tři sta krát dvě sta metrů a stojí na něm klášter svatého archanděla Michaela, kterému svatý Sava v roce 1219 dal sídlo zetské eparchie. V polovině 15. století tu zemřelo přes sedmdesát mnichů a rozbor jejich kostí ukázal arzenik, ne mor. Pláž obíhá celý ostrov, vstup se nikde neplatí a v plavkách ke kostelu nechoďte. Poradíme, kudy se sem dostanete, kdy tu bývá volno a co si nechat na Svatý Marek.
Ilustrační foto
Když jedete z Tivatu na poloostrov Luštice, míjíte odbočku k vesnici Đuraševići a za ní tabuli s nápisem Ostrvo cvijeća. Většina lidí pokračuje dál k plážím. Škoda, protože tady stojí místo, které bylo tři sta let nejdůležitějším pravoslavným centrem celé Boky Kotorské, a dnes je na něj z Tivatu jedenáct minut jízdy.
Ostrov, který k pevnině drží pět metrů mělčiny
Ostrvo cvijeća se správně jmenuje Miholjska prevlaka a už z toho jména je vidět, o co jde. Prevlaka znamená šíji, tedy něco, přes co se přetahuje. Ostrov je od poloostrova Brda oddělený pět metrů širokým a mělkým průlivem, přes který vede navezená hráz. Za vyššího stavu moře přes ni voda přetéká, takže si vezměte obuv, kterou nevadí namočit.
Samotný ostrov měří zhruba 300 metrů na délku a 200 na šířku, takže ho obejdete za dvacet minut. Jméno Ostrov květin mu dala vegetace, hlavně staré olivy, cypřiše, palmy a kvetoucí podrost, kterému tu vyhovuje závětří vnitřní části zálivu. Je to jeden z mála koutů Boky, kde není vidět holý kámen.
Prevlaka je první ze tří ostrůvků, které se v Tivatském zálivu táhnou v řadě a kterým se říká krtolské souostroví. Sto metrů dál leží Sveti Marko (dřív Stradioti), největší z nich, a o dalších sto metrů Gospa od Milosti s klášterem ze 15. století. Na druhé dva se dostanete jen lodí, na Prevlaku pěšky.
Svatý Sava sem v roce 1219 posadil sídlo zetské eparchie
Na ostrově stála církevní stavba už v raném středověku, zdroje se ale rozcházejí, jestli od šestého, nebo od devátého století, a jedna verze mluví o zničení v 11. století. Jisté je to, co přišlo potom. Hned po tom, co srbská církev v roce 1219 získala autokefalitu, určil její první arcibiskup svatý Sava právě tenhle klášter za sídlo nově zřízené zetské eparchie. Od 13. do 15. století tu tedy sídlil biskup a klášterní komplex postupně zabral celý ostrov.
To je souvislost, kterou stojí za to si zapamatovat při návštěvě jiných míst v zemi. Cetinje se stalo církevním centrem až o dvě stě let později a Ostrog vznikl v 17. století. Prevlaka je v téhle řadě první.
Sedmdesát dva mnichů, kteří podle rozborů nezemřeli na mor
V polovině 15. století klášter skončil. Podle tradice bylo bratrstvo otráveno a teprve potom Venetčané zbytky staveb rozstříleli a podminovali. Oficiálním důvodem k vyklizení byl údajný výskyt moru.
⚠️ S datem buďte opatrní. Zdroje uvádějí rok 1420, rok 1439 po Florentské unii, rok 1441 i rok 1452. Rozdíl není v jednom špatném zdroji, různé tradice a různé archivní zápisy vztahují zkázu k jiným událostem. Bezpečně se dá říct polovina 15. století, a tak to taky pište.
Počet mnichů se nejčastěji uvádí jako 72, někdy „přes sedmdesát". Verzi o moru zpochybnil rozbor z roku 1972, kdy Vojenská lékařská akademie v Bělehradě analyzovala dochované kosterní pozůstatky a našla v nich arzenik. Další ostatky vykopal archeologický tým v roce 1997. Tehdy se z místní tradice stal příběh podepřený laboratoří, a to je důvod, proč se dnes na ostrově mluví o mučednících, ne o epidemii.
Co na ostrově stojí dnes
Hlavní stavbou je kostel Svaté Trojice z roku 1833. Postavila ho Katarina Vlastelinović, bezdětná vdova, která ostrov v roce 1827 koupila. Nechala do kostela uložit kosti mučedníků, které na ostrově našla. Je to jednolodní stavba s půlkruhovou apsidou a s trojdílnou zvonicí na západním štítu, tedy s tou typickou přímořskou zvonicí na zdi, kterou znáte i z okolních vesnic.
Ze středověkého komplexu jsou dnes vidět jen odkryté základy, na kterých se pozná rozsah původních staveb. Obnova kláštera běží od roku 1996, kdy se do ní pustil jeromonach Ilarion Đurica, a pokračuje dodnes, takže část ostrova může být rozestavěná.
Zhruba třicet let sloužila Prevlaka jako rekreační zařízení jugoslávské armády a bungalovy z té doby na ostrově pořád stojí. Nejsou to zbytky kláštera, i když tak na první pohled působí.
Pláž obíhá celý ostrov a nikde není široká
Koupací plocha má dohromady jen asi 1 200 m² a je rozdrobená na malé zátočiny po celém obvodu ostrova. Pár z nich je písčitých, většina má oblázky nebo betonové desky. Voda je tu díky mělčině rychle teplá, což ocení rodiny s malými dětmi, a zároveň je to důvod, proč tu není příboj.
Zázemí skoro žádné nečekejte. Není to organizovaná pláž se lehátky jako Jaz, nejsou tu sprchy ani plavčík. Vezměte si vodu a stín si najděte pod olivami. Velká výhoda naopak je, že se za vstup ani za koupání nic neplatí.
Autem od Đuraševići, pěšky po hrázi
Ostrov leží v obci Đuraševići v oblasti Krtoli, jihozápadně od Tivatu. Autem je to od centra Tivatu 5,5 km a 11 minut, z letiště Tivat 8 km a 12 minut, z Kotoru 10,7 km a 17 minut a z Budvy 22,4 km a 30 minut. Čísla jsou spočtená routerem OSRM nad OpenStreetMap 25. 9. 2026.
Auto zůstane na pevnině před hrází, na ostrov se vjíždět nedá a ani to nemá smysl, protože je celý pěší. Parkuje se volně u cesty a v sezóně to znamená, že v pravé poledne hledáte místo o pár desítek metrů dál. Autobusem se dostanete z Tivatu do Krtoli místní linkou, spoje jsou ale řídké a mimo sezónu se na ně nedá spolehnout, takže bez auta radši taxi.
Kdo přijede lodí, přistane u malého mola. Výletní plavby po Boce sem ale běžně nezajíždějí, cílí spíš na Gospu od Škrpjela u Perastu.
Ráno a podvečer, a nikdy v plavkách ke kostelu
Nejlepší čas je od května do června a od září do října. V červenci a v srpnu se tu u vody sejdou místní z celého Tivatu a ostrov velikosti tří fotbalových hřišť to pozná hned. Ráno do desíti a po pěti odpoledne je klid i v hlavní sezóně. Na rozdíl od horských cílů v zemi je ostrov přístupný celoročně, v zimě tu ale kromě kostela a moře nic není.
Klášter je funkční, takže se na něj vztahují běžná pravidla. Zakrytá ramena a kolena, dovnitř bez plavek a bez psa, fotit v kostele jen se svolením a v tichu. Je to jedna z těch situací, kde se snadno urazí místní, aniž byste chtěli, protože k hrázi se jde od pláže a lidé sem zapomenou přehodit tričko.
Otevírací dobu ostrov nemá, na hráz se dostanete kdykoli. Kostel bývá otevřený přes den a mnich vám o mučednících poví, když bude čas, ale pevné hodiny prohlídek tu nefungují.
Kam se z Prevlaky dá pokračovat
Prevlaka je zastávka na hodinu a půl, ne na celý den, takže se plánuje do dvojice. Nejblíž je Vrmac s rakouskou pevností na hřebeni nad Tivatem, kam se dá jet hned potom. Na poloostrově Luštice čekají pláže a Jaz u Budvy je půl hodiny daleko.
Kdo sbírá klášterní místa, má odsud do Ostrogu hodinu a půl a do Cetinje asi čtyřicet minut. Kombinace s Gospou od Škrpjela v Perastu je asi nejlogičtější celodenní program po Boce, protože oba ostrovy patří ke stejné vrstvě dějin zálivu a leží od sebe zhruba pětatřicet minut.
Odkud informace pocházejí
Rozměry ostrova, rozsah pláže a základní popis drží turistická organizace Tivat a anglická Wikipedie, historii kláštera srbská a srbochorvatská Wikipedie a monografie Predraga Malbaši vydaná tivatskou knihovnou, rozbor z roku 1972 a nález z roku 1997 srbská média a církevní zdroje. Souřadnice jsou z OpenStreetMap, vzdálenosti spočtené routerem OSRM 25. 9. 2026. U data zkázy kláštera se zdroje rozcházejí, proto v textu stojí jen polovina 15. století.