Klášter Savina nad Herceg Novi (Manastir Savina)

Tři kostely na jednom svahu, a každý z jiného století

Savina není jedna stavba, ale skupina tří kostelů rozesetých po terasách nad zálivem. Návštěvníci si to na místě většinou uvědomí až po chvíli, protože každý stojí trochu jinde a vede k němu vlastní pěšina.

Malý chrám Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší a nejmenší. Měří zhruba deset metrů na délku a šest na šířku, takže se do něj vejde sotva hrstka lidí. Tradice jeho vznik klade až k roku 1030, první doložená písemná zmínka o klášteře je ale mnohem mladší, z roku 1648. Obnovovat se začal na konci 17. století, kdy sem před osmanským tlakem přišli mniši z hercegovinského kláštera Tvrdoš, a práce se dotáhly až v roce 1831.

Velký chrám se stejným zasvěcením je barokní a stavěl se v letech 1777 až 1799. Postavil ho mistr Nikola Foretić z ostrova Korčuly a kámen se vozil odtamtud, ne z okolních lomů. Ikonostas maloval v letech 1795 až 1797 Simeon Lazović. Je to prostor, kde se dnes slouží, takže do něj chodí i lidé z města, nejen návštěvníci.

Kostel svatého Sávy stojí výš nad hlavním areálem, mimo klášterní dvůr. Je nejmenší z celé trojice a k němu vede nejstrmější kus cesty, zato je od něj nejlepší výhled na vjezd do Boky. Kolem něj je hřbitov, kde leží i ruští vojáci padlí v bojích s Francouzi na začátku 19. století.

Křišťálový kříž z roku 1219 je to nejcennější, co tu je

Klášterní pokladnice patří k nejbohatším v zemi a její nejstarší kus je kříž svatého Sávy datovaný rokem 1219. Je vybroušený z horského křišťálu a zasazený do stříbra a zlata. Pokud je známo, je to jediný kříž patřící svatému Sávovi, který se v srbské pravoslavné církvi dochoval. Podle jedné z tradic ho do Saviny přinesli právě mniši z Tvrdoše při útěku v letech 1693 a 1694 a do Tvrdoše se prý dostal z Mileševy.

Druhá věc, kvůli které sem lidé chodí, je ikona zvaná Savinská Bohorodička. Váže se k ní příběh o benátském kapitánu Đermanovi, který připlul s galérami s úmyslem klášter vyhodit do povětří a od záměru nakonec upustil. Je to vyprávění, ne doložená historie, a klášter to tak také podává.

V pokladnici jsou i relikvie z doby Nemanjićů, mezi nimi ostatky Jeleny Nemanjić Šubić. Pokladnice ale není stálá expozice s pokladnou a turniketem. Otevírá ji bratrstvo podle toho, jak zrovna vychází bohoslužby a práce, takže pokud na ni jedete cíleně, ozvěte se předem na telefon +382 31 345 300.

Jak se ke klášteru dostanete z města

Autem je to z centra Herceg Novi necelé dva kilometry po pobřežní silnici směrem na Meljine, tedy jízda na pár minut. Odbočka ke klášteru je značená, vede vzhůru od hlavní silnice a končí u malého parkoviště pod areálem. Míst je tam málo a v červenci a srpnu bývají obsazená, takže počítejte s tím, že budete stát níž u silnice a posledních pár set metrů půjdete pěšky.

Pěšky je to příjemnější varianta. Od starého města se jde po promenádě Pet Danica podél moře zhruba dvacet minut, pak se u značení odbočí nahoru přes hlavní silnici a vyjde se ke klášteru. Celá cesta včetně stoupání zabere kolem půl hodiny a vede ve stínu, což v létě není maličkost. Tahle trasa má navíc tu výhodu, že cestou minete kus pobřeží, který z auta nevidíte.

Bez vlastního auta se sem dostanete i městskou autobusovou linkou podél pobřeží, zastávka je dole u silnice. Přehled možností po zemi shrnuje doprava po Černé Hoře, pro cestu z Česka je praktičtější jízda autem z Česka.

Co si vzít na sebe a jak se uvnitř chovat

Savina je činný mužský klášter, ne muzeum. Platí tu stejná pravidla jako v klášteře Ostrog. Muži i ženy mají mít zakrytá ramena a kolena, plavky a nátělník po koupání na pláži jsou mimo. U vchodu bývají k zapůjčení šátky a zástěry, ale spoléhat se na to nemá smysl, když jedete cíleně.

Uvnitř kostelů se nefotí, případně jen se svolením. Venku v zahradě a na terasách focení nikdo neřeší. Když zrovna probíhá bohoslužba, projděte tiše nebo počkejte venku, návštěvníky nikdo nevyhání, ale prostor v tu chvíli patří jim.

Vstupné se neplatí. Ocení se příspěvek do pokladničky nebo koupě svíčky, běžně za pár eur, ale nikdo to nevymáhá a není to podmínka vstupu.

Zahrada je důvod, proč se tu zdržet déle než půl hodiny

Většina lidí projde kostely za dvacet minut a jede dál, což je škoda. Klášterní pozemek je terasovitá zahrada s vysokými cypřiši, oleandry a středomořskou zelení, kterou Herceg Novi proslavilo jako město rostlin. Mezi terasami vedou kamenné schody a lavičky a stín je tu i v poledne, kdy je na promenádě dole vedro k nevydržení.

Od kostela svatého Sávy je vidět na vjezd do Boky Kotorské, na poloostrov Luštica naproti a na hladinu, po které jezdí trajekt. Je to jeden z mála snadno dostupných výhledů na tuhle část zálivu, kam se nemusí do kopce dlouho. Kdo si chce pohlídat světlo, najde tipy v textu o fotografování Černé Hory, tady platí jednoduché pravidlo, že dopoledne má záliv světlo v zádech a odpoledne proti sobě.

Kdy sem přijít, aby tu nebyl zájezd

Savina je běžnou zastávkou autobusových výletů po Boce, takže v hlavní sezóně sem dorazí skupina a za čtvrt hodiny zase odjede. Mezi devátou a jedenáctou dopoledne a pak zase kolem čtvrté odpoledne je tu nejvíc lidí. Klid bývá brzy ráno a v podvečer.

Nejpříjemnější je sem jít mimo červenec a srpen. V květnu, červnu a od září do října je areál prakticky prázdný a zahrada je v nejlepší formě. Co od podzimu čekat, rozebírá text o září a říjnu v Černé Hoře. V zimě je klášter otevřený taky, jen se dřív stmívá.

Pozor na pravoslavné svátky, hlavně na 28. srpna, kdy se slaví Nanebevzetí Panny Marie a Savina má chrámový svátek. Tehdy je tu plno místních a návštěva vypadá úplně jinak, spíš jako obecní slavnost než jako prohlídka. Přehled toho, co se kdy koná, drží festivaly a akce.

S čím Savinu spojit do jednoho dne

Savina se dá pohodlně spojit s procházkou po Herceg Novi. Nahoře nad městem stojí trojice opevnění, kterou popisují pevnosti Herceg Novi, a jsou od kláštera do čtvrt hodiny jízdy. Západním směrem leží lázeňské Igalo s léčivým bahnem, tedy opačná strana města, než kam vede tenhle výlet.

Kdo sbírá sakrální památky Boky, má odsud blízko na Gospu od Škrpjela u Perastu, což je ostrůvek s kostelem, na který se jezdí lodí. Dohromady s Kotorem a jeho starým městem to vydá na celý den. Delší varianty okruhů po zálivu shrnují výlety lodí po Boce.

Pokud vás zajímá souvislost, ve které Savina stojí, tedy proč tu vůbec pravoslavný klášter v katolickém přímoří vznikl, popisuje ji přehled historie Černé Hory. Jinou podobu téhož příběhu ukazuje klášter Morača ve vnitrozemí a v jiném měřítku památky UNESCO.

Odkud informace pocházejí

Datace kostelů, jméno stavitele velkého chrámu i údaje o pokladnici vycházejí ze srbské encyklopedické literatury o klášteře a z popisu, který o sobě vydává samo bratrstvo. Křížem svatého Sávy a jeho cestou z Tvrdoše se zabývají srbské církevní přehledy, ověřeno v září 2026. Vzdálenosti jsou spočítané nad otevřenými mapovými daty, poloha kláštera je 42,4524 a 18,5544. Vstup zdarma a pravidla oblékání platí k září 2026, telefonní kontakt na klášter je +382 31 345 300.